O společnosti

Historie

 
Rok 1989 neznamenal pouze změny politické a společenské, ale výrazné změny přinesl rovněž do vodního hospodářství. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích zařadil do tzv. samostatné působnosti obce mj. také „čistotu obce, odvoz domovních odpadů a jejich nezávadnou likvidaci, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod“. Obce tak v případě vodovodů a kanalizací převzaly odpovědnost za majetek, který byl v předešlé době ve vlastnictví státu, a právo hospodaření k němu vykonávaly organizace vodovodů a kanalizací, v případě severních Čech to byl státní podnik Severočeské vodovody a kanalizace.

Usnesením vlády České republiky č. 222 z 3. 7. 1991 započal proces přípravy privatizace státních podniků oboru vodovodů a kanalizací. Privatizace v oboru vodovodů a kanalizací probíhala dle obecně platných předpisů o privatizaci a odstátnění majetku České republiky.

Privatizační projekt SVS a SčVK

13. 5. 1993 schválilo ministerstvo
pro správu národního majetku privatizační projekt státního podniku SčVK.

Města a obce, které se rozhodly vstoupit do zakládané Severočeské vodárenské společnosti, se dne 8. 6. 1993 v Teplicích dohodly na vytvoření přípravného výboru pro založení SVS a následně do něj delegovaly své zástupce.

V září 1993 Fond národního majetku v Praze vydává zakladatelskou listinu Severočeské vodárenské společnosti.

Byly potvrzeny základní principy vznikající společnosti dohodnuté v přípravných jednáních. Těmito principy se společnost řídí po celou dobu existence a vývoj potvrdil jejich vhodnost:

· jednotná solidární cena
· vkládání zisku do majetku společnosti
· rozhodování pomocí racionálních ekonomických metod
· udržení sociálně přijatelné ceny vody

Ke dni 1. října 1993 byly Fondem národního majetku založeny SVS a.s., vlastněná obcemi, jako společnost vlastnická, na kterou převedl státní infrastrukturní vodohospodářský majetek, a SčVK a.s, dočasně vlastněná státem, jako společnost provozující majetek SVS, na kterou převedl veškerý státní majetek s provozováním související – veškeré budovy, strojní vybavení, laboratoře, dokumentace i všechny zaměstnance státního podniku. 

Prvotním zájmem obou společností bylo prokázat, že zachování velké vodárenské společnosti na rozsáhlém území Severočeského kraje bylo smysluplné a ekonomicky výhodné a potvrdit starostům oprávněnost jejich volby. 

Na vlastnickou společnost (SVS) měl přejít infrastrukturní majetek v účetní hodnotě 8 134 971 tis. Kč.Základní jmění společnosti ve výši 7 395 428 tis. Kč bylo v rámci privatizačního projektu rozděleno takto:

· RIF (Restituční investiční fond): 3,00%
· NIF (Nadační investiční fond): 1,00%
· Bezúplatný převod na obce: 87,25%
· Bezúplatný převod na obce (investice): 8,75%.

Následně se v průběhu prvního pololetí 1995 podařilo dokončit převzetí vodohospodářského majetku od 171 členských obcí v celkové hodnotě 472 685 318 Kč. V podstatě se jednalo o stavby pořizované v tzv. akcích „Z“, vesměs nevalné kvality, a o majetek historický, postavený před rokem 1948. Bylo nutné tento majetek zkontrolovat a navrhnout technická opatření k dosažení standardní kvality. V kraji, stejně jako v celé ČR, byla rovněž dlouhodobě zanedbána výstavba čistíren odpadních vod a jejich výstavba byla velmi naléhavá.

V případě SčVK ministerstvem vypracovaný privatizační projekt doporučoval tzv. francouzský model, to znamená úplné oddělení provozní části a infrastrukturní (vlastnické) části při zachování původního rozsahu společnosti. Provozovatel zajišťuje zásobování vodou a odkanalizování a platí vlastníku nájem, ze kterého je vlastníkem hrazena obnova infrastrukturních zařízení. Prostředky na investiční výstavbu si zajišťuje vlastník.

Provozní majetek státního podniku SčVK byl v účetní hodnotě 583 494 tis. Kč vložen do provozní společnosti SčVK, a.s. Podstatná část majetku provozní společnosti SčVK byla navrhována k privatizaci kuponovou metodou s vyhrazením podílu k prodeji vybranému zahraničnímu investoru. Základní jmění společnosti ve výši 385 802 tis. Kč bylo rozděleno takto:

· RIF (Restituční investiční fond):  3%
· NIF (Nadační investiční fond):    1%
· Kuponová privatizace:             58%
· Fond sociálního a zdravotního
  pojištění:                                12%
· Akcie deponované ve FNM pro 
  budoucího zahranič. zájemce:  20%
· Zaměstnanecké akcie:              6%
· SVS:                                       0%
                                            100%


Snaha o zvýšení vlivu SVS v SČVK


V roce 1994 se uskutečnila první vlna kuponové privatizace, do které bylo zařazeno i 58% akcií Severočeských vodovodů a kanalizací. Zájem o tyto akcie byl značný a rozhodnutí přineslo až poslední kolo. Největší podíl akcií získaly investiční fondy. Tím se SčVK změnily ze státní akciové společnosti na soukromý subjekt.

Současně prodal stát vybranému zahraničnímu „strategickému“ investorovi Welsh Water Int. určený 19% podíl. Účelem prodeje vedle finančního profitu pro stát mělo být zvýšení kvality služeb a dlouhodobá jistota velkého nespekulativního vlastníka.WWI ihned po identifikaci nových držitelů akcií oslovil fondy s nabídkou spolupráce a odkupu jejich podílů.

Souběžně s kuponovou privatizací probíhala jednání SVS s Fondem a ministerstvy o přidělení části akcií dosud spravovaných Fondem národního majetku. Jednání trvala delší dobu, SVS se postupně stabilizovala, vypracovala a zveřejnila podnikatelský záměr a získala širokou podporu starostů akcionářských obcí.Představenstvu SVS se podařilo přesvědčit vládu prof. Václava Klause k revokaci původního rozhodnutí a změně záměru rozdělení akcií provozní společnosti ve prospěch SVS. Již v únoru 1997 se SVS zařadila mezi významné akcionáře provozní společnosti:

· Welsh Water Int.: 35,82%
· IKS KB:               16,91%
· SVS:                   13,00%
· IS EXpandia:        11,48%
· Alpha Eff. KIS:       8,75%
· FNM:                     6,00%
· Krušnohorský IF:   3,41%
· AAA KIS:              1,20%
· Patria finance:       0,26%
· Ostatní:                 3,17%
                              100%

Díky své snaze o posílení vlivu SVS v provozní společnosti ve prospěch svých akcionářů
se vztah mezi SVS a ostatními velkými akcionáři vyhrotil a WWi podala spolu s většími investičními fondy odvolání k ÚOHS. Argumentovaly možným ohrožením jejich investice v budoucnu. ÚOHS po prozkoumání všech skutečností jejich protest zamítl a potvrdil SVS jejich podíl. WWI se podařilo odkoupit akcie řady malých investičních fondů a postupně navýšit svůj podíl. SVS v reakci na jednání WWI pověřila svého finančního partnera společnost Patria Finance v Praze nákupem dalších akcií od drobných vlastníků na tehdejším akciovém trhu RMS.

Ještě v prvním pololetí 1997 SVS kupuje zbylé akcie od FNM a akcie získané Patrií a zvyšuje svůj podíl na 19,26%.V roce 1998 posléze SVS odkupuje od investičního fondu Expandia 14,9% akciía s dalšími od drobných akcionářů se stává druhým největším akcionářem podílem 34,74%.

Kříží to plány fondů, a protože velšská vodárenská společnost se dostala do finančních problémů, společně s fondy IKS i KIS opouštějí SčVK a nabízejí společně téměř 64% akcií na londýnském trhu prostřednictvím anglického makléře. Podmínkou prodeje byl i odložený odkup 20% akcií, které získali Velšani od státu jako strategický partner s podmínkou setrvání v SčVK do roku 2000. 

Obchod s akciemi se uskutečnil v Londýně 7. 4. 1999. Nejvyšší nabídku podala Compagnie Generale des Eaux (CGE, později Vivendi, dnes Veolie) ve výši netto 3200 Kč za akcii. Držení akcií SčvK po prodeji bylo následující:

· SVS (203 018 ks):               34,74%
· CGE/Veolia (252 217 ks):     43,16%
· Hyder (116 854 ks):             19,19%
· Drobní akcionáři (12 182 ks):  2,91%
                                              100%

Vzápětí začalo dlouhé a složité jednání mezi představenstvem SVS a vedením evropské divize CGE o řízení, kontrole a podnikatelském směřování SčVK. CGE deklarovala zájem o dlouhodobou smluvní stabilizaci, která zajistí návratnost investice a možnost prezentace kvality a solidnosti služeb pro případné další akvizice v Čechách. SVS požadovala možnost kontroly veškerého podnikání SčVK, kontrolu rozdílení zisků, ovlivňování kvality provozu a soulad dlouhodobého podnikatelského plánu SVS s ročními provozními plány. Po půl roce dospělo jednání k vzájemné dohodě, která uspokojila obě strany a v podstatě platí dodnes. 

V držení akcií byla smluvena parita tím, že CGE prodá po podpisu smlouvy SVS 24 598 akcií za pořizovací cenu a po koupi zbývajících akcií od Hyder v roce 2000 jejich polovinu. V zájmu obou stran bylo domluveno prodloužení provozní a nájemní smlouvy na 20 let, tj. do roku 2020, a tím zajištěna možnost dlouhodobého plánování obou společností. Dohoda byla podepsána koncem roku 1999 a ještě téhož roku získala SVS dohodnutých 4,21% akcií. V následujícím roce byl dokončen převod akcií Hyder na CGE a tím i odprodej 58 427 akcií SVS.
Současný stav akcií SčVK:

· SVS:                 49,1%
· CGE(Veolia):      50,1%
· Drobní akcionáři:  0,8%
                           100%

Během uplynulých let po uzavření dohody, se oba partneři věnovali zvyšování efektivity a produktivity společnosti. Ačkoliv hodnota provozovaného majetku se zvýšila téměř na dvojnásobek, snížil se stav zaměstnanců z původních 3600 na současných 1830. Postupně se snížil počet provozních závodů z deseti na současné tři. SVS tak dosáhla zajištění vlivu v provozní společnosti a může tak poukázat na pozitivní trendy - zvyšování nájemného pro SVS, které se v plné výši reinvestuje do majetku, a zároveň růst objemu oprav, které realizuje přímo náš provozovatel SčVK.

Počet akcionářů SVS se postupně rozšířil na současných 458 měst a obcí Ústeckého a převážné části Libereckého kraje. 

 

Vytištěno: 31.10.2014 16:41, www.svs.cz