Ohlédnutí za přechodným obdobím 2005 – 2010

Petr Skokan, předseda představenstva SVS

Květen 2011

V rámci plnění závazků České republiky dle směrnice 91/271/EHS a přechodného období pro splnění závazků z této směrnice vyplývajících v oblasti odvádění a čištění městských odpadních vod je prioritním úkolem SVS zajištění odpovídající kvality vypouštěných odpadních vod z čistíren odpadních vod především v aglomeracích nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO).

Co všechno musela SVS realizovat v období 2005-2010?

Na území v regionu působnosti SVS, což je Ústecký kraj a větší část Libereckého kraje, je podle aktuálního seznamu celkem 66 takových aglomerací (46 v Ústeckém kraji a 20 v Libereckém). V těchto aglomeracích SVS již dokončila nebo realizuje 74 investičních opatření směřujících k naplnění směrnice Rady č. 91/271/EHS. Z uvedeného celkového počtu je 24 opatření na čistírnách odpadních vod a 50 opatření na kanalizaci.

Jaký je finanční objem těchto opatření?

V investičně mimořádně náročném období 2005 – 2010 SVS celkem investovala 7,6 miliardy korun, z toho strategické (legislativou vyvolané) investice představují 4,6 miliardy korun a obnova infrastrukturního majetku společnosti 3 miliardy korun. Z částky na strategické investice bylo na realizaci opatření v oblasti čištění odpadních vod určeno 3,6 miliardy korun a 0,9 miliardy korun bylo určeno na realizaci opatření k zajištění kvality pitné vody. V oblasti pitné vody bylo ve stejném období realizováno 39 investičních opatření (z toho 5 na úpravnách vody a 34 náhrad vodních zdrojů). Roční výše investic SVS dosáhla až 1,5 miliardy korun, což je trojnásobek ve srovnání s obdobím před rokem 2005.

Jakým způsobem SVS postupovala?

Nejdříve SVS realizovala stavby s největším ekologickým dopadem, rekonstrukce velkých čistíren odpadních vod a rozsáhlé dostavby kanalizačních systémů (např. v aglomeracích, Liberec, Ústí nad Labem). Většina těchto staveb je již dokončena nebo před dokončením. Rekonstrukcí procházejí již jen poslední malé čistírny odpadních vod v obcích nad 2 000 obyvatel. Jsou rovněž prováděna opatření na kanalizačních sítích menších obcí, aby se zamezilo vypouštění odpadních vod do řek a potoků bez čištění nebo vypouštění splaškových vod do dešťové kanalizace, což je rovněž nežádoucí stav – tzn. jsou odstraňovány nevyhovující kanalizační výústi.

Jakým způsobem SVS projekty financovala?

Základním zdrojem financování výstavby SVS je podíl z ceny vodného/stočného inkasovaného v regionu SVS (Ústecký a větší část Libereckého kraje). Ten je doplněný vratnými či nevratnými podporami ze státního rozpočtu a dotacemi z fondů Evropské unie.
V letech 2004-2006 v Ústeckém kraji SVS realizovala rozsáhlý integrovaný projekt Podkrušnohoří, spolufinancovaný z Fondu soudržnosti EU a Státního fondu životního prostředí. Finanční objem rekonstrukcí pěti čistíren odpadních vod a rozsáhlé dostavby kanalizační sítě v Ústí nad Labem byl přes 700 milionů korun. Pro tyto stavby se podařilo získat dotaci z Fondu soudržnosti a Státního fondu životního prostředí.
V Libereckém kraji SVS realizovala integrovaný projekt Lužická Nisa, opět spolufinancovaný Fondem soudržnosti a SFŽP. Objem staveb v oblasti čištění odpadních vod a kanalizace a opatření pro zajištění kvality pitné vody byl cca 900 milionů korun.
Stavby projektu Dolní Labe (rekonstrukce čtyř ČOV Bílina, Louny, Podbořany, Želénky a dostavba kanalizačních systémů Duchcov, Teplice za více než 600 milionů korun) SVS plně financovala sami, protože dotace se pro ně včas získat nepodařilo.
Pro stavby projektu Čistá Ploučnice s dotacemi dosud počítáme. Jedná se o rekonstrukce pěti ČOV a dostavby 2 kanalizačních systémů v celkovém objemu cca 700 milionů korun. Pro některé dílčí stavby se již podařilo získat dotace Ministerstva zemědělství. Pro zbývající stavby jsou podány žádosti o dotace z fondů Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Tyto stavby jsou již dokončeny a ve zkušebním provozu nebo těsně před dokončením. Všechny však zatím financujeme sami.
Obdobný problém je u největší dokončené stavby posledního roku – výstavby nové ČOV Litvínov za 375 milionů korun. Běží ve zkušebním provozu, stavbu jsme financovali sami a na vyřízení dotace se čeká. Možnost získat dotaci platí jen do konce zkušebního provozu, což je v případech dříve dokončených staveb již ve druhé polovině roku 2011. Týká se to např. ČOV Jablonné v Podještědí nebo ČOV Litvínov. Proto tak intenzivně „bijeme na buben“, že se lhůta nebezpečně krátí. To je problém, s kterým se potýká řada vodárenských společností České republiky, v této situaci nejsme rozhodně sami.

Zaskočilo vás, že se ne vždy dotace podaří získat, ačkoliv projekty splňují požadovaná kritéria?

Nenechali jsme se strhnout přílišným optimismem, co se dotací týče. Podnikatelský záměr SVS na období 2005-2010 byl velmi kvalitně a realistický připravený materiál, který počítal pouze s dotacemi, které v době jeho schvalování byly zcela jisté.

O jaký objem dotací žádá SVS pro svoje projekty?

Celkový dotační potenciál z Operačního programu Životní prostředí u již dokončených, dokončovaných i připravených staveb SVS je miliarda korun – to v ideálním případě, že bychom získali dotaci v maximální výši 80%. I v případě, že by dotace dosáhla výše „pouze“ 60%, představovala by obrovskou částku 750 milionů korun. Proto ve snahách získat dotace SVS nepolevuje, i když se nyní jednání o nich přesunulo na úroveň mezi státem a EU.

Zkouší SVS získat i jiné dotace a finanční zdroje?

Samozřejmě - pro řadu staveb se podařilo získat dotace Ministerstva zemědělství a zvýhodněné úvěry. V případě dotací MZe šlo o odstraňování povodňových škod z loňského srpna, kdy jsme dotace získali bezprostředně v následujících měsících, ale i dotace na realizaci některých strategických investic v oblasti odkanalizování, např. Kamenický Šenov, Zákupy. Pomocí zvýhodněných úvěrů jsme financovali např. rekonstrukci ČOV Varnsdorf za cca 250 milionů korun.
Na dofinancování strategických investic SVS loni získala za výhodných podmínek půjčku od provozní společnosti Severočeské vodovody a kanalizace ve výši 200 milionů korun a ve stejné výši od ní přijala také mimořádnou dividendu.

Přes uvedené problémy SVS opakovaně dosahuje kladného hospodářského výsledku…

SVS opakovaně několik let za sebou hospodaří se ziskem, který se souhlasem akcionářů celý vkládá do fondu reinvestic. Musím zdůraznit, že je žádoucí plánovat kladný hospodářský výsledek. Bez zajištění vlastních finančních zdrojů v dostatečné výši bychom nemohli žádat o dotace příp. o úvěry. Celkový hospodářský výsledek - zisk po zdanění – činí za loňský rok 555 milionů korun. Ve srovnání s výsledkem předešlého roku (325 milionů korun) se zde projevil vliv zmíněné mimořádné dividendy ve výši 200 milionů korun přijaté od provozní společnosti SčVK. Přes nečekané a dlouhodobé problémy s dotacemi jsme požadavky nové legislativy v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod prakticky splnili a naši akcionáři se nemusejí obávat sankcí. Ukazuje se, že SVS plní roli, pro kterou byla založena. S nadsázkou snad mohu říci, že splněním požadavků legislativy v přechodném období SVS dala pěkný dárek akcionářům i sama sobě ke svým osmnáctinám…