Říjen 2011: Kterak český realizmus k úspěchu došel

Rozhovor s místopředsedou představenstva SVS Petrem Skokanem o realizaci staveb projektu Čistá Ploučnice a o evropských dotacích

Ve svém regionu působnosti Severočeská vodárenská společnost v 66 aglomeracích nad 2000 obyvatel dokončila nebo dokončuje 74 investičních opatření směřujících k naplnění směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Z uvedeného celkového počtu je 24 opatření na čistírnách odpadních vod a 50 opatření na kanalizaci, a to v celkovém finančním objemu 4,7 miliardy korun.

Jak postupuje realizace projektu Čistá Ploučnice?

Jde o stavby z kategorie strategických, legislativou vyvolaných investic. Všechny stavby tohoto projektu v celkovém objemu cca 640 milionů korun se týkají Českolipska, což jako místní patriot samozřejmě vítám. Jejich cílem je zlepšení kvality vody v řekách Ploučnici a Kamenici. Realizace dílčích staveb projektu probíhá od roku 2009. Patří sem dostavba kanalizace Kamenický Šenov, dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Zákupy, rekonstrukce ČOV Jablonné v Podještědí, Doksy – Staré Splavy, Nový Bor a Česká Lípa. Většina staveb je dnes již dokončena. Dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV Zákupy za téměř 74 milionů korun skončila v srpnu 2010, stejně jako rekonstrukce ČOV Jablonné v Podještědí za 46 milionů korun. Rekonstrukce ČOV Doksy – Staré Splavy za 71 milionů korun v únoru 2011. Rekonstrukce ČOV Nový Bor za 125 milionů v květnu 2011. Dostavba kanalizace v Kamenickém Šenově za 77 milionů v červenci 2011. Všechny uvedené stavby jsou ve zkušebním provozu. Jediná stavba je dosud v realizaci - rekonstrukce ČOV Česká Lípa za 246 milionů má skončit na přelomu roku, takže v těchto týdnech již také jde do finiše.

Jak vypadá situace kolem dotací pro tyto stavby prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí?

V případě dvou dílčích staveb - kanalizace Kamenický Šenov, kanalizace a rekonstrukce ČOV Zákupy - jsme pro ně získali dotaci z národního zdroje, od Ministerstva zemědělství. U dalších staveb projektu Čistá Ploučnice a také u výstavby nové ČOV Litvínov v Ústeckém kraji (postavená za 375 milionů korun v letech 2008-2010) jsme od začátku předpokládali spolufinancování v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Zatím je však financujeme sami. Spolufinancování z OPŽP ale předpokládáme také u nedávno zahájené rekonstrukce velké úpravny vody Jirkov.

A co další požadavky ze strany Evropské komise – daří se je naplnit?

Mezitím jsme dosáhli požadovaných změn v provozní smlouvě, aby tato odpovídala nejlepší evropské praxi. Ve shodě s Ministerstvem životního prostředí, což je Řídící orgán OPŽP, jsme déle než dva roky postupovali způsobem, který je nyní ze strany Evropské komise vyhodnocen jako slepá ulička. Česká strana svůj postup evidentně s Evropskou komisí nezkoordinovala, bohužel. 

O jakou částku dotací z OPŽP se jedná?

Očekávaná dotace z fondů Evropské unie prostřednictvím OPŽP pro všechny uvedené projekty SVS je 750 milionů korun v případě, že bychom získali dotaci v maximální výši. V případě snížené dotace ve výši 60% jde o částku 600 milionů korun. Přibližně polovina z uvedené částky dotací měla přijít na stavby v Libereckém kraji, druhá polovina na stavby v Ústeckém kraji. Výpadek evropských dotací má samozřejmě dopad na hospodaření společnosti a promítá se i do ceny vody.

Může znamenat výpadek evropských dotací omezení realizace investičního plánu SVS? 

To v žádném případě. Nemůžeme zastavit realizaci investic SVS, neboť musíme uskutečnit řadu opatření v oblasti pitné vody, jak nám ukládá legislativa. Povinná je rovněž obnova sítí podle schváleného Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací. Hledali jsme proto a využíváme jiné finanční zdroje. Pro některé stavby z kategorie strategických investic i pro povodňové stavby se nám podařilo získat dotace z národních zdrojů, od Ministerstva zemědělství. SVS také přijala dlouhodobý bankovní úvěr ve výši 400 mil. Kč. Na dofinancování strategických investic SVS loni získala za výhodných podmínek půjčku od provozní společnosti SčVK a rovněž mimořádnou dividendu. 

Promítne se omezení evropských dotací výrazně do ceny vody?

V médiích se objevují prognózy až o 30% zdražení ceny vody. To není případ SVS. Spíše jde ty o vodárenské společnosti, které několik let vyčkávaly s realizací strategických investic do čištění odpadních vod, až jak to dopadne s dotacemi EU a držely nízkou cenu vody. Takže si průběžně nevytvořily ani vlastní zdroje. Anebo naopak dotaci získaly a cenu vody musejí zvýšit, aby v případě dotovaných staveb splnily podmínku jejich samofinancovatelnosti.

Severočeská vodárenská společnost se od začátku stavěla k realizaci legislativou požadovaných opatření velmi realisticky, ve vysokém tempu stavěla již od prvního roku přechodného období a na cizí zdroje nespoléhala. Chci poděkovat našim akcionářům, že pochopili náročnost situace a schválením Podnikatelského záměru nám poskytli mantinely, v jejichž rámci jsme mohli cenu vody meziročně postupně zvedat. Díky tomu jsme vytvářeli vlastní finanční zdroje. Byli jsme proto schopni splnit obrovský úkol, který jsme si sami nevybrali - postavil jej před nás, resp. před naše akcionáře stát.

Mohu ubezpečit, že růst ceny vody nebude v regionu SVS žádném případě skokový, ale výhradně v rámci podmínek akcionáři odsouhlaseného Podnikatelského záměru SVS na roky 2011-2015. Tzn. ceny vody se může meziročně zvýšit maximálně o 7,5%. Jako důsledek legislativních změn však musíme ještě uvažovat plánované zvýšení z 10 na 14% u DPH, která se odvádí státu.

Jak hodnotíte skončené přechodné období?

Cíl stanovený Podnikatelským záměrem SVS do roku 2010 se nám podařilo splnit. Všechny aglomerace s přímou působností SVS nad 2 000 EO mají zajištěno odpovídající čištění odpadních vod. Takže v tomto ohledu je SVS mimořádně úspěšná, závazek jsme včas splnili. Říkám otevřeně, že se ve mně perou smíšené pocity: Na jedné straně jsem rád, že se nám podařilo obstát. Na druhé straně jsem očekával – a určitě nejenom já – že pocítíme mnohem větší podporu a tlak ze strany státu směrem k Evropské komisi v rámci jednání o dotacích. Závazky, na které stát přistoupil, jsme přece v zájmu měst a obcí splnili za něj.