Nemá cenu tu pít balenou vodu
Mladá fronta Dnes, 18. 5. 2009
Nadpis: Nemá cenu tu pít balenou vodu
Strana: 3
Mutace: Severní Čechy
Autor: Petr Soukal
Proč je v kraji drahá voda? Podle statistiků stál loni v kraji kubík vody 58 korun, nejvíce v celém Česku.
Miroslav Harciník, generální ředitel SVS, ceník objasňuje. V rozhovoru hovoří o kvalitách vody a množství, které spotřebujeme.
Ústí nad Labem, Liberec - V roce 1994 se dalo dohromady 459 měst a obcí z Ústeckého a Libereckého kraje. "Vzaly" své vodovody a kanalizace a vložily je do společného podniku Severočeská vodárenská společnost (SVS). Představenstvo SVS, kde jsou zástupci měst a obcí, určuje každý rok vodné a stočné pro více než milion lidí. A cena je vysoká oproti celostátnímu průměru. Na druhou stranu je voda kvalitní.
"Balenou vodu zásadně nekupuji. Nedělají to ani mí přátelé. Všechny jsem přesvědčil, že je to zbytečné. Voda v severních Čechách je kvalitní. Je to produkt, který prospívá zdraví," říká generální ředitel SVS Miroslav Harciník, patriot severočeského vodárenství.
Voda je ale také stále dražší zboží. Podle statistiků je v Ústeckém kraji nejdražší voda v republice. Lidé vodou šetří, ale za kubík platí stále více. Nezdá se vám to protisměrné?
Časem dojdeme k evropským cenám vody, odhadujeme, že v roce 2020. Dnes jsme jediná energie, u které to tak ještě není. Je třeba říci, že i v okolních zemích spotřeba vody klesá, bez ohledu na vývoj ceny vody. S postupným zaváděním myček, úsporných splachovačů, pákových baterií a dalších spořičů vody obyvatelstvo samo od sebe spotřebu snižuje. Zavázali jsme se k tomu, že naše vodárenská zařízení a vypouštěná voda budou splňovat evropské standardy. Byli jsme na sebe při jednání s EU zbytečně přísní. Dovolili jsme prohlásit cele území ČR za vodohospodářsky citlivé, kde plošně platí nejpřísnější limity. To není ani v Německu, ani v Rakousku. Pak se nemůžeme divit, že k tomu jsou potřebné mimořádně velké investice.
Rozumím tomu tak, že zákazníci se chovají ekologicky i ekonomicky, ale cena vody nemůže tento trend kopírovat, protože by nebylo na udržování a opravy celé sítě?
V zásadě se to tak dá říci. Ale není to jen otázka investic, nýbrž také takzvaných fixních nákladů. To jsou náklady, které bychom museli vynaložit, i kdyby nikdo neodebral ani litr vody. Tento fix je v našich podmínkách až 80 procent. Doporučené hygienické minimum spotřeby vody je okolo 80 litrů na osobu a den, v našem regionu to loni bylo 89 litrů. V zemích s vyšší specifickou spotřebou okolo 130 litrů je voda často účtována paušálně, tedy bez nebo jen s částečným použitím údajů z vodoměru. Paušál se platí za metr čtvereční obytné plochy podle typu zástavby či podle dimenze přívodního potrubí. U rodinného domu se předpokládá bazén a zahrada. A za každý metr podlahové plochy se platí výrazně víc než v činžovním domě.
Cenu vody označujete za solidární. Můžete to objasnit?
Stručně řečeno to znamená, že v každém místě je stejná cena vodného a stočného. V Kadani stejně jako v Železném Brodě. Existují malé obce, které by mohly mít svůj zdroj, a tím pádem i nižší cenu. Pak jsou obce třeba někde na kopci, které ho nemají. Tammusí být natažen vodovod s čerpacími stanicemi. Kdybychom neměli solidární systém, bude tam cena dvoj až trojnásobná. Ale také opačně. Například kanalizace obcí v rovinách Litoměřicka. Kdyby se měly napojit na tři nebo čtyři kilometry vzdálenou kanalizaci, tak to nikdy nepostaví. Pokud by zde tento princip nebyl, mnozí lidé by měli vodu několikanásobně dražší a jinde by byla kanalizace prakticky nedostupná.
Loni byl zisk SVS 344,3 milionů korun. Nemají nyní akcionáři tendenci ze zisku formou tantiém doplnit své rozpočty, když jim kvůli krizi chybí peníze?
Akcionáři by museli rozhodnout o výplatě tantiém na valné hromadě, ale to se v posledních deseti letech nestalo. Města a obce profitují ze své SVS jinak. Tím, že do ní vložily svůj majetek, ze sebe sejmuly obrovské břímě - SVS za ně převzala odpovědnost za zásobování obyvatel pitnou vodou a nakládání s odpadními vodami.
Jak SVS nakládá s penězi za vodné a stočné, které má k dispozici?
Celkové finanční zdroje společnosti jsou zhruba 1,75 miliardy korun ročně. Hlavním zdrojem je nájemné od Severočeských vodovodů a kanalizací, které inkasují platby za vodné a stočné. Přibližně 1,45 miliardy jde na vlastní investice a na spolufinancování staveb měst a obcí, zbytek jsou provozní náklady, ale i pořizování studií. Ve společnosti pracuje 38 zaměstnanců.
Investice za 1,45 miliardy korun je značný objem. Jak postupujete při zadávání zakázek z veřejných peněz?
Ze zákona nejsme veřejný zadavatel. To platí pro celý náš obor. Fungujeme jako takzvaný síťový zadavatel. To znamená, že zhotovitele zakázky do 120 milionů nemusíme vybrat formou veřejné obchodní soutěže, ale soutěže několika oslovených uchazečů. Máme vnitřní směrnice, které tento postup upřesňují a proti zákonu ještě zpřísňují.
Kdy bude celá vodovodní a kanalizační soustava v severních Čechách v trvale dobré kondici?
V roce 2011 doběhnou rekonstrukce čistíren, 2013-14 pak rekonstrukce velkých úpraven vody. Od té doby se soustředíme na obnovu majetku. Od roku 2020 se bude stav vodárenského majetku postupně zlepšovat.

