Pro média a PR

Červnové povodně v regionu působnosti SVS - ve 20. leté historii jsme prožili ničivé povodně třikrát: v r. 2002, 2010 a letos

Teplice, 20. července 2013


Za posledních šestnáct let postihlo Českou republiku víc ničivých povodní než za celé 20. století dohromady. Živelních pohrom, jaké i letos postihly Českou republiku, Německo a Rakousko, prý bude v Evropě přibývat. Uvedla to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), podle níž to má více příčin. 

Důvodem vedle změny klimatu je i proměna krajiny a změna hospodaření v ní. Konkrétně u nás se délka českých řek a potoků v důsledku betonování jejich koryt během dvacátého století zmenšila o třetinu. Jejich užšími koryty proteče mnohem větší množství vody. Výstavba vodních děl navíc zlikvidovala říční údolí a nivy, kam se voda tradičně rozlévala.

Ve dvacetileté historii Severočeské vodárenské společnosti (SVS) jsme prožili ničivé povodně třikrát – v roce 2002, 2010 a letos.

V létě 2002 způsobily povodně škody na vodohospodářském majetku SVS v celkovém objemu 60 milionů korun. Vzestup vodní hladiny tehdy byl relativně pozvolný, takže nedošlo k tak významné destrukci komunikací a sítí.

Podruhé, v srpnu 2010, šlo o mnohem ničivější povodně – škody byly v souhrnu za 143 milionů korun. Tentokrát se projevil rychlý vzestup hladiny a mnohem větší dynamická síla vody, která ničila komunikace a pod nimi uložené vodárenské sítě. Některá zařízení, například z čistíren odpadních vod, voda zcela odnesla.

Nejvíce bylo v regionu působnosti SVS povodněmi postiženo Liberecko, kde vznikly škody na vodovodech přes 57 milionů korun a škody na čistírnách odpadních vod a čerpacích stanicích odpadních vod za 45 milionů korun. Největší škody byly vyčísleny v lokalitách Chrastava, Hrádek nad Nisou a Cvikov. V Ústeckém kraji byly největší škody v lokalitách Děčín, Hřensko, Česká Kamenice, Varnsdorf a Dolní Podluží.

Likvidace škod probíhala až do konce roku 2011. Celkem na ni bylo vynaloženo 91 milionů korun a bylo realizováno 43 povodňových staveb: v libereckém okrese 29 staveb, v děčínském okrese 10 a v okrese českolipském 4 stavby. Na odstraňování povodňových škod se podařilo získat státní dotaci z prostředků Ministerstva zemědělství ČR v celkové výši 19,6 milionů korun, zbylé prostředky byly uhrazeny z vlastních zdrojů SVS. Na likvidaci škod se výrazně podílela také provozní společnost SčVK. Do konce roku 2010 uskutečnila opravy za 23 milionů korun a dalších 5 milionů korun představovaly náklady na čištění a náhradní zásobování obyvatel pitnou vodou. V roce 2011 SčVK provedla opravy povodněmi poškozeného majetku za dalších 11 milionů korun.

Třetí ničivé povodně jsme zažili letos v červnu, kdy bylo v regionu působnosti SVS zasaženo a vyřazeno z provozu celkem 129 vodárenských objektů a zařízení. Jednalo se především o čistírny odpadních vod (ČOV) a čerpací stanice odpadních vod (ČSOV), ale také úpravny vody (ÚV) a zdroje vody.

Největší podíl škod byl na velkých čistírnách odpadních vod podél toku Labe, zejména na ČOV Litoměřice, ČOV Roudnice, ČOV Ústí nad Labem - Neštěmice, ČOV Děčín, a to i přesto, že byly tyto škody výrazně redukovány demontáží klíčových zařízení před jejich zaplavením. Z úpraven vod byla nejvíce zasažena ÚV Žernoseky jako důležitý zdroj vody pro krajské město Ústí nad Labem a Lovosice a také ÚV Sebuzín.

Provozní společnost SčVK odhadla škody na celkových 68 milionů korun. Jsou v tom zahrnuty jak provozní škody téměř 21 milionů korun, tak škody na majetku přes 47 milionů korun - z toho škody na majetku SVS představují 40,2 milionů korun, zbylých necelých 7 milionů korun jsou škody na vodohospodářském majetku akcionářů.

Při letošních povodních se velice osvědčily zkušenosti a přijatá opatření z povodní v letech 2002 i 2010. Letos byl 1. června ráno vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity, ale již večer byla prognóza aktualizována na 3. stupeň a možnost extrémní povodně. Na základě toho byl vydán v SčVK příkaz k okamžité demontáži technologií na ohrožených objektech.

„Je namístě vyzvednout nasazení a úsilí provozní společnosti SčVK o to, aby byly škody minimalizovány. Škody vznikly jen na majetku, který nebylo možné odstrojit a odvézt. Demontáže a po opadnutí vody opětovné montáže a uvedení zařízení do provozu byly realizovány v nejkratších možných termínech,“ oceňuje Ing. Bronislav Špičák, generální ředitel SVS.

Provozní společnost a dodavatel pitné vody SčVK po dohodě s vlastníkem vodohospodářské infrastruktury SVS vycházejí vstříc koncovým zákazníkům postiženým povodněmi a pro zmírnění následků povodňových škod jim poskytnou nezanedbatelnou praktickou podporu. Je určena pro občany, kteří měli zatopenou domácnost v objektu pro trvalé bydlení, bytovým družstvům, společenstvím vlastníků bytových jednotek a příspěvkovým organizacím měst a obcí (mateřské školky, školy, domovy pro seniory, kulturní, sportovní organizace). Výše podpory odpovídá přibližně dvouměsíční spotřebě průměrné domácnosti, bude to maximálně 15 m³ na vodné nebo vodné + stočné podle odběratelské smlouvy na jedno odběrné místo, což představuje max. částku 1 335 Kč (za 15 m³). Majitelé studní rovněž mohou využít nabídku zvýhodněného rozboru vody.

Ing. Bronislav Špičák závěrem ujišťuje: „Naše společnost jako největší vlastník vodárenské infrastruktury v Ústeckém a Libereckém kraji má alokovány prostředky na odstranění povodňových škod na majetku tak, aby se realizace povodňových staveb podstatně nedotkla plnění schváleného investičního plánu 2013. Budeme se rovněž snažit najít způsob jak v rámci svých možností pomáhat našim akcionářům - severočeským obcím - při obnově povodněmi poškozeného vodohospodářského majetku, který je v jejich majetku.“

________

k dispozici rovněž v grafické podobě (klikněte ke zvětšení):

home > Pro média a PR > Tiskové zprávy > Červnové povodně v regionu působnosti SVS - ve 20. leté historii jsme prožili ničivé povodně třikrát: v r. 2002, 2010 a letos
Vytištěno: 25.06.2017 02:11, www.svs.cz