Co ovlivňuje ceny vodného a stočného v severních Čechách
Severočeský Metropol:
Čas od času dostáváme do redakce otázku: Proč je v severních Čechách dražší voda, než v jiných regionech? Je to proto, že Severočeskou vodárenskou společnost ovládá zahraniční kapitál a chce vydělat? Pro odpovědi na otázky jsme zašli přímo „na místo činu“.
1/ Vraťme se do historie. Kdy a jak proběhla privatizace společnosti?
V prvé řadě je důležité oddělit založení Severočeské vodárenské společnosti (SVS) a privatizaci státního podniku Severočeské vodovody a kanalizace (SčVK). Nezasvěcený čtenář by se mohl na základě neúplných nebo zavádějících informací domnívat, že jsme zahraničním společnostem nepromyšleně prodali podíly ve vodárenské společnosti, a tak jim umožnili odvádění zisků do zahraničí. Jak to tedy bylo u nás na severu Čech? Zjednodušeně tomu bylo takto: SVS vznikla oddělením vodohospodářského majetku od tehdejšího státního podniku SčVK a následně byl státní podnik SčVK převeden na akciovou společnost a proběhla jeho privatizace. Vznikl zde tedy vlastník vodohospodářské infrastruktury SVS a soukromý provozovatel SčVK. Je důležité zopakovat, že se jednalo o státem řízenou privatizaci. Za privatizací SčVK tedy nestála SVS ani její akcionáři, starostové severočeských měst a obcí, ale stát.
Pokud chcete, můžu to popsat podrobněji.
Zákon č. 367/1990 Sb. přenesl na města a obce odpovědnost za majetek, který byl před revolucí ve vlastnictví státu, a hospodařily s ním organizace vodovodů a kanalizací. V případě severních Čech to byl tedy státní podnik SčVK. Usnesením vlády ČR č. 222 z 3. 7. 1991 pak začal proces přípravy privatizace těchto státních podniků. Ministerstvem vypracovaný privatizační projekt doporučoval tzv. francouzský model, to znamená úplné oddělení provozní části a vlastnické části při zachování původního rozsahu společnosti. Provozovatel zajišťuje zásobování vodou a odkanalizování a platí vlastníku nájem, ze kterého je vlastníkem hrazena obnova vodohospodářského majetku. Prostředky na investiční výstavbu si zajišťuje vlastník.Ministerstvo pro správu národního majetku dne 13. 5. 1993 privatizační projekt státního podniku SčVK schválilo. Stát převedl na SčVK veškerý státní majetek související s provozováním, jednalo se o veškeré budovy, strojní vybavení, laboratoře, dokumentace, ale i zaměstnance státního podniku.
A ve stručnosti ke vzniku SVS – ta byla založena k 1. 10. 1993 Fondem národního majetku. Vlastnímu založení společnosti předcházela jednání severočeských měst a obcí, které se rozhodly do zakládané SVS vstoupit. V září 1993 Fond národního majetku v Praze vydává zakladatelskou listinu SVS. Zakládajících akcionářů bylo tehdy 424 měst a obcí. Byly potvrzeny základní principy vznikající společnosti a těmito principy se společnost řídí po celou dobu své existence, jsou to: jednotná solidární cena, vkládání zisku do majetku společnosti, rozhodování pomocí racionálních ekonomických metod, a udržení sociálně přijatelné ceny vody. SVS při svém založení neměla po privatizaci státního podniku SčVK v nově vzniklé akciové společnosti SčVK zcela žádný podíl a tudíž žádnou kontrolu nad provozem. Tento stav se jí nakonec díky předchozím představitelům SVS podařilo změnit a navýšit až do stavu, který platí dnes.
Zpět k provozovateli SčVK – stát provedl první vlnu kupónové privatizace v roce 1994.Největší podíl akcií získaly investiční fondy. Současně prodal stát zahraničnímu investorovi Welsh Water Int. určený podíl 19 %. SVS v té době nevlastnila žádné akcie SčVK. Souběžně s kuponovou privatizací probíhala jednání SVS s Fondem a ministerstvy o přidělení části akcií dosud spravovaných Fondem národního majetku. SVS vypracovala podnikatelský záměr a získala širokou podporu starostů akcionářských obcí. Vláda proto revokovala původní záměr rozdělení akcií provozní společnosti ve prospěch SVS. V únoru 1997 se tak SVS zařadila mezi významné akcionáře provozní společnosti s podílem 13 %.V roce 1998 posléze SVS odkupuje od investičního fondu Expandia 14,9 % akcií a s dalšími od drobných akcionářůse stává druhým největším akcionářem s podílem 34,74 %. Díky pokračující snaze o posílení vlivu SVS v provozní společnosti ve prospěch svých akcionářů se vztah mezi SVS a ostatními velkými akcionáři, investičními fondy a velšskou vodárenskou společností, vyhrotil. Ti posléze nabídli své podíly akcií k prodeji, jenž se uskutečnil v Londýně 7. 4. 1999. Nejvyšší nabídku podala Compagnie Générale des Eaux (později Vivendi, dnes Veolie) a získala podíl 43,16 % v SčVK. Současný stav akcií SčVK je SVS 49,1 %, CGE (Veolia) 50,1 % a drobní akcionáři 0,8 %. SVS se tak podařilo postupně v průběhu několika let dosáhnout zajištění významného vlivu v provozní společnosti.
2/ Kdo je akcionářem Severočeské vodárenské společnosti a jaké území obhospodařuje?
Akcionáři SVS je 458 měst a obcí, a dle stanov ani nikdo jiný být nemůže. Jsme největší vodárenskou společností v Čechách i v širším středoevropském regionu, co do rozlohy regionu působnosti, který pokrývá kraj Ústecký a podstatnou část Libereckého kraje. Jde o území o celkové rozloze 6.930 km2, tedy 9% plochy státu, kde žije 1,172 milionu obyvatel.
3/ Které faktory obecně ovlivňují cenu vodného a stočného?
Cena vody je vnímána velmi citlivě, proto se SVS snaží veřejnosti opakovaně přiblížit složitou problematiku tvorby ceny vody, a to jak na webu naší společnosti, tak celou řadu vysvětlujících článků. Při kalkulaci ceny vody je přihlédnout k řadě faktorů. Tak neoddiskutovatelným trendem je pokles spotřeby vody – z cca 160 l/os./den (1993) na 80 l/os./den - který je dán především útlumem průmyslu, nejen ve smyslu uzavírání provozů pivovarů apod., ale především v tom, že se stáváme krajem „montoven“, které využívají vodu jen pro hygienické potřeby svých zaměstnanců. Dalším faktorem je pak celkový počet obyvatel, který nestoupá, obyvatelé jen migrují v rámci regionu SVS do oblastí s nižší hustotou osídlení, čímž roste nákladovost na připojení 1 obyvatele, protože zároveň rozsah majetku SVS od vzniku společnosti v roce 1993 výrazně vzrostl: u vodovodů o 25 % na cca 8 900 km, u kanalizací o 56 % na 3900 km, u čistíren odpadních vod o 232 % na 196. SVS je a chce i nadále být zodpovědný vlastník, který neopomíjí průběžnou tvorbu zdrojů na obnovu svěřeného majetku a do obnovy výrazně investuje. Přes veškerou snahu jsme v situaci, kdy majetek nadále stárne.Důsledkem historicky podinvestované obnovy je to, že 65 % vodohospodářského majetku je dnes daleko za svou životností a na jeho celkovou obnovu by bylo za současného tempa obnovy zapotřebí až 133 let. Navíc tempo obnovy majetkuse zbrzdilo v období, kdy jsme po vstupu do EU museli prioritně splnit legislativně dané požadavky na čištění odpadních vod (jednalo se o investice ve výši 4,6 mld. korun). SVS má zájem nadále udržet princip solidarity, kdy platí stejná cena pro obyvatele na celém území působnosti SVS bez ohledu na skutečné náklady v daném místě.
V rámci našich kalkulací však stále klademe důraz na udržení sociální únosnosti ceny vody, která podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje 2% z čistých příjmů domácností (které vztahujeme podle statistických údajů pro severní Čechy). Zároveň na jednáních se svými akcionáři hledáme rozumnou míru obnovy svěřeného majetku. Na tomto principu nehodláme nic měnit a garantujeme, že cena vody SVS bude trvale pod hladinou sociální únosnosti. Možná byste se měli jít zeptat na sociální únosnost k energetikům a plynařům. Musím si trochu rýpnout do ostatních síťařů, neboť měsíční náklady na elektřinu či plyn jsou násobně vyšší a nikdo jim neklade otázky jako vy teď tady. Já např. platím měsíčně 2200Kč za elektřinu, 2000Kč za plyn a za vodné stočné 750Kč, a to si uvědomte, že platíte dvě služby (dvě trubky) přívod pitné vody a odvod odpadní vody. To je jen pro srovnání, ale je dobře, že jste tu a kladete tyto otázky.
4/ Proč je cena v severních Čechách jedna z nejvyšších v zemi?
Protože si žebříčky cen vody sestavujete vy novináři. SVS nestanovuje cenu vody podle toho, aby se „dobře umístila“ v žebříčku, ale řídí se principy péče řádného hospodáře. Musíme se chovat zodpovědně vůči majetku, ale zároveň hledíme i na sociální stránku věci. Neustále mezi těmito protichůdnými náhledy na cenu vody, jako zdroji financí na obnovu a údržbu majetku, balancujeme. Prosté číslo ceny vody vám nic neřekne o tom, jestli je vodárenská společnost dobrá či ne. Za tímto číslem jsou rozdílné náklady na získávání a zpracování pitné vody (jaké jsou vodní zdroje a v jaké kvalitě), rozdílné náklady na akumulaci a distribuci pitné vody (kde hraje roli rozsah vodovodní sítě, stupeň opotřebení, potřeba její obnovy, podíl obyvatel napojených na vodovodní síť a hustota osídlení) a podobně je to u odvádění odpadních vod.
Často vyvolává např. podiv to, proč je na severu Čech cena vody vyšší než v Praze. Odpověď je jednoduchá: protože se srovnává nesrovnatelné. Je obrovský rozdíl dodávat vodu do městských sídlišť a do malých sídel s rodinnými domy. Zatímco v městských vodárenských společnostech je velmi vysoká koncentrace připojených obyvatel na malém území, SVS v podmínkách dvou podhorských krajů vlastní nesrovnatelně větší majetek, který však slouží pro srovnatelný počet obyvatel na mnohonásobně větším území. Na druhé straně tu jsou malé obecní vodárny, které účtují v ceně vody pouze náklady na provoz, ale až trubky či čistírna doslouží, nebudou mít na jejich obnovu. Trend posledních dvou desetiletí navíc je, že se lidé stěhují z městských hustě zalidněných aglomerací na venkov či do menších sídel, kde se rozvíjejí obytné zóny, zkrátka do lokalit s výrazně menší hustotou obyvatel. Je stále méně připojených obyvatel na 1 km sítě. Od rostoucí délky sítí a snižující se hustoty osídlení se pochopitelně odvíjí úplně jiná finanční náročnost obnovy vodárenské infrastruktury, než tomu bylo dříve.
Cenové rozdíly mají svou příčinu také i v odlišné daňové politice (při srovnávání se zahraničím), v odlišném financování vodárenských investic (zanedbávání obnovy), v různé spotřebě přepočtené na obyvatele, a zároveň v rozložení spotřeby mezi domácnosti a průmysl. Chceme-li srovnávat, a my říkáme srovnávejme, srovnávejme na základě kvalitního benchmarkingu.
Kontakt:
Mgr. Jiří Hladík
Tiskový mluvčí
Severočeská vodárenská společnost a. s.
Mobil: 731 452 650
E-mail: jiri.hladik@svs.cz
______________________________________________
...článek k dispozici v grafické podobě ZDE:
