Další fakta o ceně vody aneb nesrovnávejme nesrovnatelné
Teplice, 8. 2. 2013
Pitná voda je bezpochyby komodita s výrazným růstem ceny: zatímco v roce 1995 stál kubík vody (pitné a odkanalizované, tj. součet vodného a stočného) 15,33 Kč/m3, v roce 2013 je to konkrétně v regionu Severočeské vodárenské společnosti již 88,98 Kč/m3 (vč. 15% DPH). Co je důvodem takového vývoje? Zatímco do roku 1995 byla cena vody výrazně pokřivená státními dotacemi a již tenkrát vůbec neodpovídala skutečným nákladům, v současnosti se do ceny vody nutně promítá každá změna vstupních parametrů - od ceny surové vody, energie, chemikálie, novou legislativou vyvolané investice, legislativní poplatky i DPH.
Často se porovnává cena vody různých vodárenských společností, ať u nás či v zahraničí. Vyvolává podiv, proč na severu Čech je cena vody vyšší než např. v Praze. Proč? Protože se srovnává nesrovnatelné. Zatímco v městských vodárenských společnostech je velmi vysoká koncentrace připojených obyvatel na malém území, SVS v podmínkách dvou podhorských krajů - Libereckého a Ústeckého - vlastní 8710 km vodovodů a 3785 km kanalizací, které připojují srovnatelný počet obyvatel na mnohonásobně větším území. Od takové délky sítí a hustoty osídlení se pochopitelně odvíjí úplně jiná finanční náročnost jejich obnovy.
Další podstatný rozdíl je v tom, že SVS na rozdíl od jiných vodárenských společností již dokončila všechny novou legislativou vyžadované investice v oblasti čištění odpadních vod. Šlo celkem o 74 investičních opatření, z toho 24 opatření na čistírnách odpadních vod a 50 opatření na kanalizaci. Představují celkový finanční objem 4,6 miliardy korun – a to vše musela SVS v průběhu několika let realizovat navíc, vedle běžné údržby a obnovy svého rozsáhlého majetku. Vzhledem k tomu, že se SVS v řadě případů nedočkala přislíbených evropských dotací, financovala tyto stavby i s využitím úvěrů, což se promítlo do ceny vody.
To, že se srovnává nesrovnatelné, je možné doložit na konkrétních rozdílech ceny vody SVS a v Praze v roce 2012:
· tím největším rozdílem je, že z každého kubíku vody je určeno v Praze o 6,20 Kč méně na rekonstrukce a opravy majetku, než je tomu v regionu SVS
· dalších 4,50 Kč na kubík se v Praze ušetří za energie, materiály a chemikálie, neboť je výrazně efektivnější provozovat pouze jednu centrální čistírnu odpadních vod než 202 menších čistíren a 3 úpravny vody než 51 úpraven
· dále (především díky větší celkové spotřebě vody) se zde odvádí státu o 4,20 Kč menší poplatky přepočtené na jeden kubík vody
· také odváděná DPH je v Praze logicky o 2,10 Kč menší, neboť vychází z nižšího základu.
Vodohospodářské údaje o SVS a. s.
(aktualizovaná data k valné hromadě 2012)
A jak je to s cenou vody v zahraničí? Je možné opět uvést celou řadu příkladů, jak zavádějící je srovnávání cen vody v zahraničí v souvislosti s příjmy domácností. Ať je to např. zatížením výrazně nižší sazby DPH v Německu (7%), či např. v sousedním Rakousku je v Salcbursku surová voda pro veřejné zásobování zdarma (zatímco u nás musí vodárenské společnosti surovou vodu pro výrobu pitné vody nakupovat). Velkou roli bezpochyby hraje lepší technický stav vodohospodářské infrastruktury v zahraničí, tudíž menší tlak na investice do obnovy (jež byla v ČR v době minulého režimu zanedbávána).
Významným faktorem je také méně přísná legislativa v zahraničí – na rozdíl od ČR, kde bylo celé území prohlášeno za vodárensky citlivé území. Máme tak vysoké legislativní nároky na čištění odpadních vod jako nikdo jiný v EU – jako kdyby celé území ČR představovalo jednu velkou rezervaci. Hustá síť technologicky velice účinných (tzn. draze zrekonstruovaných nebo vybudovaných) čistíren odpadních vod vypouští do toků velmi kvalitně přečištěnou vodu. SVS však neodebírá pro výrobu pitné vody vodu ze středních a dolních toků, takže hlavní prospěch z našeho kvalitního čištění odpadní vody mají vodárny v Německu a Polsku, jež ji používají pro výrobu pitné vody. A odlišností se dá najít více.
Pro orientaci uvádíme ceny vody ze zahraničí (zdroj: Global Water Intelligence - společnost zaměřující se na analýzu dat ve světovém vodárenství). Mezi nejdražší země z hlediska ceny vodného a stočného podle všech propočtů patří Dánsko, Německo, Belgie, Švédsko nebo Austrálie. Naopak mezi ty levné se řadí například Venezuela, Itálie, Řecko, Španělsko, Japonsko. Ceny vody v Kč jsou orientační, byly vypočteny na základě kurzu z roku 2011, kdy byla data publikována.
Je nutné zdůraznit to, že se vždy jedná o cenu vody ve velkých městech, která „nedotují“ malé obce, jako je tomu v případě SVS. Ta je postavena naprincipu solidární ceny vody, tj. jednotné ceny vodného a stočného pro všechny odběratele na celém území působnosti SVS bez ohledu na skutečné náklady v daném místě. Znamená to, že v každém místě regionu SVS, tj. Ústeckého a větší části Libereckého kraje, je zaručena stejná cena vodného a stočného, bez ohledu na velikost města či obce, na dostupnost zdroje vody, na vzdálenost od čistírny odpadních vod nebo na investiční potřeby města či obce do vodárenské infrastruktury.
Princip solidární ceny vody je již od založení SVSjedním ze základních a osvědčených pilířů její existence, jenž garantuje všem připojeným obyvatelům rovnou a spravedlivou dostupnost vody – jedné ze základních podmínek kvalitního života.