Informujeme o plánovaném rozšíření polského dolu Turów a situaci s vodou na českém území

Teplice/Liberec, 26. ledna 2017


Dnes se v sídle Sdružení obcí Libereckého kraje (SOLK) v Liberci uskutečnila tisková konference k tématu, které již rok hýbe krajem – k plánovanému rozšíření polského povrchového dolu Turów téměř k česko-polské hranici a k hrozícímu dalšímu úbytku podzemních i povrchových vod na české straně. Z iniciativy obou vodárenských společností, které působí v příhraniční oblasti s Polskem, Severočeské vodárenské společnosti a. s. (SVS) a Frýdlantské vodárenské společnosti, a. s. (FVS), se sešli zástupci těchto společností a měst a obcí v příhraničním regionu s médii. Obsahem tiskové konference byla aktuální informace a zhodnocení dosavadního postupu a jednání s polskou stranou.

Tiskové konference se zúčastnili za SVS Ing. David Votava (ředitel odboru rozvoje a investic) a Ing. Jiří Kittner (předseda dozorčí rady), za FVS Ing. Petr Olyšar (ředitel) a Ing. Dan Ramzer (předseda představenstva a starosta Frýdlantu). Aktivně se zapojili rovněž zástupci dalších měst a obcí postiženého regionu: Vladimír Stříbrný (místopředseda dozorčí rady FVS, krajský zastupitel a starosta Heřmanic) a Mgr. Josef Horinka (starosta Hrádku nad Nisou a předseda SOLK).

Přehledná situace: Návrh opatření pro oblast zásobování pitnou vodou - SVS a.s.

Přehledná situace: Návrh opatření pro oblast zásobování pitnou vodou - FVS, a.s.


O hnědouhelném dolu Turów

Polsko ratifikovalo v říjnu 2016pařížskou dohodu o omezení produkce skleníkových plynů. Na druhou stranu se nechce vzdát velkého podílu uhlí při výrobě elektrické energie (více než 80 %) a zdůrazňuje, že základem jeho energetické nezávislosti a bezpečnosti jsou moderní, vysoce účinné, nízkoemisní uhelné elektrárny. Rozšíření těžby uhlí pro výrobu elektrické energie proto má v Polsku podporu.

Mezi největší polské elektrárny patří Turów, který spaluje nekvalitní hnědé uhlí s obsahem síry, jež se těží v obrovském povrchovém dole v sousedství elektrárny. Důl Turów leží v Žitavské pánvi. V současnosti se rozkládá na celkové ploše 45 km². Plánuje se výstavba nového bloku elektrárny za 4 miliardy zlotých, což odpovídá cca 25 miliard korun. Má být uveden do provozu v druhém čtvrtletí roku 2020. Uhlí vytěžené v průběhu příštích 25 let umožní provoz elektrárny až do roku 2045. Polská strana proto chce zvětšit plochu dolu až na 55 km². Těžba se má dál posunout k jihovýchodu, téměř k polsko-české hranici, kde jsou již prováděny skrývkové práce. Ve výhledu se předpokládá další prohloubení dolu o cca 60 – 80 metrů. 

Důlní činností je na české straně hranice postižena Hrádecká pánev s městy Chrastava a Hrádek nad Nisou (v regionu působnosti SVS) a Frýdlantský výběžek (region působnosti FVS). Již v 80. letech minulého století těžební činnost dolu Turów výrazně změnila směr proudění podzemních vod. Došlo k radikálnímu snížení hladiny podzemní vody na ploše až 40 km². Maximální poklesy hladiny v české části Žitavské kotliny tehdy dosáhly 50 až 60 metrů. Kvůli těžbě se začala ztrácet podzemní voda a ubývá rovněž voda povrchová. Týká se to téměř 30 tisíc obyvatel postižené lokality. S plánovaným postupem rozšíření těžby v Turowě směrem ke státním hranicím hrozí další výrazné poklesy hladiny podzemní vody a ovlivnění vodních zdrojů v okolí na území České republiky.

První varování - studie SVS

SVS nechala v roce 2015 zpracovat studii proveditelnosti „Posouzení dopadů plánovaného rozšíření těžby ložiska Turów na zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod na území ve správě SVS a. s. a návrh souvisejících opatření“ (dále Studie), která vyhodnocuje dostupné informace a posuzuje vliv plánovaného rozšíření těžby dolu Turów na vodohospodářskou infrastrukturu v postižené lokalitě v regionu působnosti SVS. FVS si nechala zpracovat ve stejném období obdobnou studii „Posouzení dopadů plánovaného rozšíření těžby ložiska Turów na zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod na území ve správě FVS a. s. a návrh souvisejících opatření“. Z výsledků Studií vyplývá, že vlivem rozšíření těžby v lomu Turów bezpochyby dojde k ovlivnění vodních zdrojů v jeho okolí, včetně zdrojů na území České republiky, konkrétně na území Libereckého kraje, v oblasti Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantského výběžku. 

Rozsah identifikovaných dopadů a potřebných opatření v oblasti zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod je alarmující, jen pro oblast Hrádecka a Chrastavska jsou náklady na realizaci potřebných opatření v tuto chvíli odhadovány na skoro 800 milionů Kč. SVS koncem roku 2015 se Studií seznámila své akcionáře – starosty v postižené lokalitě. Jak bylo již uvedeno, obdobnou studii nechala zpracovat pro svůj region působnosti i FVS a odhadované náklady jsou ještě podstatně větší, především při ohrožení zdrojů pro město Frýdlant, kdy by bylo potřeba přivést vodu z druhé strany Jizerských hor.

Koordinovaný postup české strany

Při hledání východisek z hrozící situace, kterou nezavinila česká strana, úzce a koordinovaně spolupracují zástupci obou vodárenských společností, hejtman Libereckého kraje Ing. Martin Půta a další krajští zastupitelé, jakož i pracovníci obou gesčních ministerstev (MZe ČR a MŽP ČR). Výsledkem soustředěného tlaku a společného postupu již bylo jmenování pracovní skupiny na vládní úrovni k uvedené problematice s cílem připravovat materiály pro členy vlády a návazně ustanovení česko-polské expertní skupiny, kde experti z české i polské strany mají hledat návrh řešení.

Tlačí nás čas 

Tlak a zájem české strany na hledání řešení je evidentní. Jak by ne – tlačí nás čas. Problém se zásobováním vodou obyvatel Frýdlantského výběžku, Chrastavy a Hrádku nad Nisou může tuto oblast postihnout ve výhledu řádu měsíců až roků. Přitom realizace potřebných opatření na vodárenských sítích a dalších zařízeních bude velice obtížná, ať z hlediska majetkoprávního projednání nebo z hlediska časových nároků na přípravu a samotnou výstavbu. I při optimistickém výhledu může jejich dokončení trvat až sedm let. S ohledem na to je žádoucí bezodkladné zahájení přípravných a projekčních prací. 

Reakce polské strany

Sledujeme téma i v polských médiích. Polská strana k tomuto citlivému tématu zareagovala rychle – a rozdílně. Již v únoru 2016 polský ministr životního prostředí uvedl, že Polsko by v případě ztráty vody poskytlo české straně peněžitou náhradu. Zástupci vlastníka, energetické skupiny PGE, naopak opakovaně mlžili, že se oblast činnosti dolu nerozšiřuje, nemění se podmínky, a že neexistuje žádné riziko zvýšeného dopadu uhelného dolu Turow na příhraniční oblasti. Média zlehčovala, že česká strana nemá v ruce žádné negativní dopady fungování dolu. Jakoby předchozí obdobná skutečnost, kdy došlo k přetěžení poludňového zlomu v 80. letech, již byla zapomenuta. Vlivem prohlubování dolu a čerpání důlních vod tehdy došlo k radikálnímu snížení hladiny podzemní vody. Nedotklo se to jen hladiny podzemní vody, nýbrž celého vodního režimu v širokém okolí, a to včetně vodnosti některých povrchových toků. Ve fázi přípravy je nyní zpráva o posouzení vlivu činnosti dolu na životní prostředí EIA, jež je nutná k získání povolení rozšířit důl a pokračovat v těžbě do roku 2045. Úplná zpráva se očekává do poloviny roku 2017. Mají v ní být zahrnuty námitky a připomínky české i německé strany, tzn. i problém mizející spodní vody.

Podpora vlády ČR

Vážnost problematiky si bezpochyby uvědomuje i vláda ČR, což potvrzuje vyjádření premiéra Sobotky, že rozšíření dolu považuje za jeden z nejpalčivějších problémů kraje, s kterým chce pomoci. Premiér proto téma otevřel v Polsku v září 2016, kdy vyzval polskou stranu k dodání veškeré dokumentace k Turówu. V říjnu tuto výzvu zopakoval. V prosinci 2016 došlo k setkání českého premiéra a polské premiérky a hovořilo se i o tématu Turów. Polské orgány se poté zavázaly k poskytnutí dodatečných dokumentů, včetně dalšího geologického průzkumu.

V prosinci 2016 se rovněž uskutečnilo již třetí jednání expertů pracovní skupiny v rámci Česko-polské komise pro hraniční vody. Kromě diskuze nad předanými daty se strany informovaly o postupu zpracování dokumentace EIA, zpracovávaném hydrogeologickém modelu zájmové oblasti a o projektu Turów zpracovávaném Českou geologickou službou. Opět byla vznesena žádost o zajištění exkurze do jižní části dolu Turów pro potřeby činností českých expertů. Příští jednání se uskuteční v dubnu 2017 v Polské republice. V lednu či únoru 2017 se rovněž plánuje druhé jednání pracovní skupiny na vládní úrovni, která má pro potřeby vlády zpracovat informativní materiál a materiál obsahující návrh konkrétních opatření a postupů.

Ing. David Votava, člen představenstva SVS, k tomu dodává: „Jak je vidět, rozhýbání postupu projednávání tohoto závažného problému z regionální až na mezinárodní úroveň trvalo téměř rok. Deklarovaná podpora vlády nás těší, ale nyní je žádoucí na české straně postup doplnit o další nezbytné kroky. Vzhledem k tomu, že před našimi oběma vodárenskými společnostmi i městy a obcemi v postiženém regionu je rozsáhlá, časově i finančně náročná práce na přípravě řady projektů, žádáme vládu o ujištění, že na její financování nezůstaneme sami. Důrazně odmítáme tyto náklady vzniklé námi nezaviněnou situací jakkoliv promítat do ceny vody spotřebitelům na severu Čech."

Co čekáme od státu

Liberecký kraj loni vypsal speciální dotační dotační program v objemu deseti milionů korun, určený na financování přípravy prvních projektů – ten však pokryje jen zlomek nákladů. Je proto nanejvýš žádoucí, aby v rozpočtu ČR byla pro uvedený účel již teď vytvořena příslušná rozpočtová položka, jež financování těchto projektů překlene do doby, než bude dohodnuta na mezinárodní úrovni kompenzace z polské strany. Pro uplatnění nároku české strany lze vycházet z uzavřené „Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství“, která zohledňuje ochranu vod před znečištěním, ochranu jakosti a množství vod a ochranu před povodněmi. A protože vodárenské společnosti ani města nejsou partnery pro další jednání na mezinárodní úrovni, jako nezbytný krok vidíme rovněž vytvoření pozice vládního zmocněnce pro tuto oblast, který zajistí kontinuitu řešení problematiky, a to i s ohledem na parlamentní volby a případné budoucí změny ve vládě.

Kontakt:
Mgr. Jiří Hladík
Tiskový mluvčí
Severočeská vodárenská společnost a. s.
Mobil: 731 452 650
E-mail: jiri.hladik@svs.cz

Ing. Petr Olyšar
ředitel
Frýdlantská vodárenská společnost, a.s.
Mobil: 602 426 178
E-mail: olysar@fvs.cz

Příloha: Podrobnější chronologický výčet aktivit v rámci řešení problematiky

SVS nechala v roce 2015 zpracovat studii proveditelnosti „Posouzení dopadů plánovaného rozšíření těžby ložiska Turów na zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod na území ve správě SVS a. s. a návrh souvisejících opatření“ (dále Studie), která vyhodnocuje dostupné informace a posuzuje vliv plánovaného rozšíření těžby dolu Turów na vodohospodářskou infrastrukturu v postižené lokalitě v regionu působnosti SVS. Koncem roku 2015 se Studií seznámila své akcionáře – starosty v postižené lokalitě. Protože se problém citelně dotýká nejenom několika měst a obcí v regionu SVS, ale s ohledem na odhadovaný rozsah potřebných opatření dopadne na celou Severočeskou vodárenskou společnost, tato opakovaně informuje o situaci své akcionáře na pravidelně pořádaných setkáních – aktivech akcionářů – a obrací se i na média. Obdobnou studii jako SVS nechala zpracovat pro svůj region působnosti i FVS. 

Koordinovaný tlak české strany na řešení situace

Na základě iniciativy obou dotčených vodárenských společností a starostů proběhlo v lednu 2016 z podnětu pana Martina Půty, hejtmana Libereckého kraje, jednání k této problematice, kde hlavním bodem jednání byla prezentace výsledků Studie SVS a obdobné studie zpracované pro oblast ve správě Frýdlantské vodárenské společnosti (FVS). Jednání se zúčastnili kromě hejtmana, zástupců krajského úřadu, zástupců dotčených obcí, vodárenských společností i pracovníci obou gesčních ministerstev (MZe ČR a MŽP ČR). Zástupci ministerstev byli seznámeni nejen s výstupy obou studií, ale i s postojem vodárenských společností a obcí. Odprezentované budoucí náklady vznikají v důsledku příčiny, jejíž řešení není v jejich možnostech ani kompetenci, a zároveň jsou tyto náklady mimo možnosti dotčených obcí i vodárenských společností. Náklady na realizaci potřebných opatření v oblasti zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod, a to včetně nákladů na zajištění jejich přípravy, by měly být hrazeny polskou stranou, popř. ze zdrojů České republiky. Vodárenské společnosti, které v této problematice postupují koordinovaně, oslovily ministra zemědělství a ministra životního prostředí. Současně probíhaly aktivity dotčených obcí a Kraje. Výsledkem soustředěného tlaku a společného postupu bylo jmenování pracovní skupiny na vládní úrovni k problematice negativního ovlivňování českého území polským hnědouhelným dolem Turów. Cílem této skupiny je příprava materiálů pro členy vlády.

V únoru 2016 se sešli ministři životního prostředí Polska a České republiky. Dohodli se, že je potřeba se tímto tématem intenzivně zabývat - proto vznikla mezinárodní expertní skupina, kde experti z české i polské strany mají hledat návrh řešení.

Studie SVS zpracovaná v loňském roce byla na jaře 2016 roku doplněna o podrobnější návrh postupu přípravy technických opatření. Následně zahájila SVS předinvestiční přípravu u opatření týkajících se zásobování pitnou vodou, jejichž by mohla být nositelem. Jedná se o opatření na zdrojích vody – Rekonstrukce zdroje a ÚV Machnín, kde bude do konce tohoto roku provedeno hydrogeologické a kvalitativní prověření a vyhodnocení zdroje Machnín, dále pak o opatření na hlavních dopravních trasách. K tomuto opatření bude také do konce roku zpracována studie průchodnosti, a posledním z opatření představuje doplnění současné akumulace vody v systému, pro které je rovněž třeba zpracovat studii průchodnosti.

V březnu 2016 předložilo MŽP ve spolupráci s MZe informaci pro členy vlády ve věci dopadů plánovaného rozšíření těžby dolu Turów a návrh dalšího postupu.

V dubnu 2016 proběhlo jednání česko-polské expertní skupiny v Praze. Na dotčeném jednání zástupci české strany zdůraznili nutnost řešení této záležitosti v co nejkratší možné době. Zástupci polské strany na jednání předali českou stranou požadované informace a data, které jsou v současné době analyzovány českou stranou. Zástupci polské strany současně vyslovili ochotu projednat případná technická či jiná opatření, která povedou k zamezení negativního vlivu hnědouhelného dolu Turów na české území. Výstupem této expertní skupiny bude vypracování projektu, jehož cílem bude zajistit geologicko-hydrogeologické podklady, které by umožnily jednoznačně definovat negativní vlivy těžby v dole Turów, zmírnit jejich dopady, specifikovat nápravná opatřená a vytvořit podklad pro vyčíslení náhrady za vzniklé škody. Tento projekt bude vypracován Českou geologickou službou. První etapa - přípravná část - do konce roku 2016. Cílem je soustředit a analyzovat dostupná relevantní data zejména z polské příhraniční oblasti Hrádecka a Frýdlantska. Posléze se v další etapě budou realizovat doplňkové geologické práce včetně doplnění monitorovacích systémů podzemních a povrchových dat.

V červnu 2016 proběhlo jednání pracovní skupiny. Diskutovalo se o možnostech financování opatření pro zajištění zásobování pitnou vodou obyvatele v oblasti ovlivněné dolem Turów. Bylo dohodnuto, že bude vypracován seznam možných opatření, u kterých bude stanoven termín, gesce a investiční náklady. Skupina se shodla, že pro potřeby vlády bude vhodné zpracovat nejprve informativní materiál a až následně materiál obsahující návrh konkrétních opatření a postupů. Návrh rozhodnutí do vlády je očekáván na přelomu ledna a února 2017.

Na konci listopadu 2016 proběhly česko-polské rozhovory o ochraně ovzduší a dopadu činnosti dolu Turów. Česká strana se v té souvislosti zajímala o postup prací na vývoji zprávy o vlivu na životní prostředí EIA. Dochází k výměně vzájemně sdílených dat (geologické, hydrogeologické, hydrologické a životního prostředí). Připomínky ČR byly zahrnuty k vymezení rozsahu zprávy EIA.

V prosinci 2016 došlo k bilaterálnímu setkání českého premiéra a polské premiérky a hovořilo se i o tématu Turów. Polské orgány se poté zavázaly k poskytnutí dodatečných dokumentů, včetně dalšího geologického průzkumu. Úplná zpráva o posouzení vlivu činnosti dolu a jeho rozšíření na životní prostředí EIA se očekává do poloviny roku 2017.

V prosinci 2016 se rovněž uskutečnilo již třetí jednání expertů pracovní skupiny v rámci Česko-polské komise pro hraniční vody. Obě strany diskutovaly nad předanými daty a dohodly, že dodatečné požadavky na předaná data budou zaslány oficiální cestou zmocněnců pro hraniční vody. Polská strana informovala o postupu zpracování dokumentace EIA a prezentovala zpracovávaný hydrogeologický model zájmové oblasti. Česká strana podala informaci o projektu Turów zpracovávaném Českou geologickou službou a opětovně požádala polskou stranu o zajištění exkurze do jižní části dolu Turów pro potřeby činností českých expertů. Příští jednání se uskuteční v dubnu 2017 v Polské republice. Na přelomu ledna a února 2017 se rovněž plánuje druhé jednání pracovní skupiny na vládní úrovni, která má pro potřeby vlády zpracovat informativní materiál a materiál obsahující návrh konkrétních opatření a postupů.


Více o SVS:

Severočeská vodárenská společnost a. s. je moderní, výkonná, efektivní a transparentní vlastnická vodárenská společnost. Převzala za své akcionáře - 458 severočeských měst a obcí - odpovědnost za zásobování obyvatelstva pitnou vodou a za odvádění a likvidaci komunálních odpadních vod. Všechny aktivity podřizuje od svého vzniku v roce 1993 základním principům: uplatňuje jednotnou solidární cenu vody pro celé území, udržuje sociálně přijatelnou cenu vody, aplikuje racionální podnikatelské metody v hospodaření a vkládá celý zisk do obnovy a rozšiřování majetku. Rozsah majetku SVS na území dvou krajů je v rámci ČR ojedinělý: 54 úpraven vody, 994 vodojemů, 8982 km vodovodů (bez přípojek), 192 čistíren odpadních vod a 3954 km kanalizace (bez přípojek). Prioritou SVS je urychlená obnova stávajícího infrastrukturního majetku, při současném naplnění požadavků legislativy. Více informací na www.svs.cz.