Prezentovali jsme starostům, jak zodpovědný přístup, tak zohlednění sociálního aspektu

Teplice, 27. září 2014


Severočeská vodárenská společnost a. s. (SVS) uspořádala pro své akcionáře, 458 měst a obcí Ústeckého a převážné části Libereckého kraje, další ze série setkání se starosty měst a obcí na svém území působnosti, kde prezentovala mj. stav vodohospodářského majetku, jeho životnost, stupeň opotřebení, a projekci stavu do dalších let s ohledem na vývoj ceny vody. Představena byla také cenotvorba, spolu s vysvětlením finančního modelu v případě financování vodohospodářských staveb s využitím dotací a jeho dopadu na sociální únosnost ceny vody.

Letošními jarními aktivy akcionářů, a následně červnovou valnou hromadou, tak diskuse k plnění podnikatelského záměru, a k tolik potřebné obnově vodohospodářského majetku v závislosti na dalším vývoji ceny vody, neskončila. Vyšli jsme tak vstříc všem akcionářům, kteří volají po kvalitní a otevřené komunikaci. Těchto podzimních setkání tak využilo téměř 150 starostů, kteří měli možnost shlédnout prezentaci vedení společnosti, která chtěla ukázat jak zodpovědný přístup v dalším fungování společnosti tak i zohlednění sociálního aspektu při přípravě podnikatelského záměru na období 2016 – 2020. 

Životnost vodohospodářského majetku

SVS dlouhodobě trpělivě vysvětluje, v jakém stavu se díky historicky podinvestované obnově vodohospodářský majetek nachází. Zároveň musíme dodržovat i legislativní požadavky, kdy je každý vlastník povinen realizovat tzv. Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací. Jedná se tak o zákonem stanovený nástroj, který má zajistit životaschopnost majetku do budoucna. V tomto ohledu lze však u některých vodárenských společností hovořit o časované bombě, kdy v ceně vodného a stočného (úmyslně tlačené dolu a tudíž způsobující podfinancování majetku) nejsou tvořeny dostatečné zdroje na jeho obnovu. Tyto společnosti však připravují svým následovníkům velmi nemilou situaci, kdy budou nakonec nuceni výrazně skokově vodné a stočné zdražit a provést nutnou obnovu. Nebo prostě „zavřou kohoutky“, protože voda děravým potrubím nikam nedoteče.

SVS tak představila svým akcionářům přehled a rozsah majetku, druhy použitého materiálu a jeho životnost. Délka vodovodní sítě vzrostla na 8 892 km, počet vodojemů na 1 006 a úpraven vod je 53. Kanalizační síť se prodloužila na 3 905 km, počet čistíren odpadních vod (ČOV) vzrostl na 196. 

Je potřeba si uvědomit, že investicí do vybudování infrastruktury to nekončí. Nejen, že je potřeba jí průběžně udržovat a opravovat, ale jednou bude potřeba ji obnovit v celém rozsahu původní investice. 

Konkrétní životnost podle skupin majetku a % vyjádření jeho opotřebení pak jasně dokládá, že průměrně je 60% majetku již za svou živností, a je třeba ho obnovit. V případě ČOV je míra opotřebení pouze 34%, což je však důsledek masivních investic v uplynulých letech.

SVS má potřebu obnovit majetek v současné pořizovací hodnotě 115,4 miliard korun vč. DPH (97 mld. bez DPH, k přepočtu použita metodika MZe). Toto ocenění je však podle našich propočtů spíše střízlivé a nezahrnuje celou řadu nákladů, které obnovu majetku prodražují. Jednoduchým propočtem se však dostáváme k číslu, kolik potřebujeme finančních prostředků, abychom majetek obnovili. Výsledkem je teoretická potřeba, která představuje finanční prostředky ve výši 1,5 mld. ročně. V roce 2014 realizujeme investiční plán ve výši 1,25 mld., který však v sobě neobsahuje pouze obnovu ale i nové investice vyvolané legislativou. Z celkového letošního plánu je tak na obnovu cca. 75% investiční prostředků, což představuje částku ve výši 950 mil. Kč. 

Plánované prostředky na obnovu

V rámci diskuse tak zcela otevřeně zaznělo, že reálná potřeba investic do obnovy vodárenského majetku je daleko vyšší, než jsou naše finanční zdroje. Graficky jsme to znázornili na křivkách teoretické a skutečné potřeby. Křivka skutečné potřeby lépe odráží reálné náklady potřebné na obnovu. Zahrnuje např. požadavky na rozšířené obnovy povrchů, náklady na provizorní provozování během výstavby, dopravní opatření a další. I přes její výrazný rozdíl od teoretické potřeby ještě neobsahuje např. náklady na věcná břemena. 

Spodní křivka pak představuje, kolik SVS dává ročně do obnovy a kolik výhledově v případě, že bude nadále ze strany akcionářů požadována varianta stagnace, kdy je cena vody nastavena tak, aby majetek nadále nestárnul. Zcela jednoznačně je vidět rozdíl na straně potřeb a skutečné výše investic do obnovy majetku. 

Vývoj ceny vody

Cena pitné vody dlouhodobě roste, protože se do ní promítá sebemenší změna vstupních parametrů - od ceny surové vody, energie, chemikálie, novou legislativou vyvolané investice, legislativní poplatky i DPH. Co se týká SVS, celých 26 % z ceny vody pro sebe odčerpá stát formou DPH a poplatků za surovou povrchovou a podzemní vodu, ale i za vypouštění vyčištěných vod z čistíren zpět do řek. Stát tím v konečném důsledku omezuje vlastníkům vodohospodářského majetku finanční prostředky potřebné na obnovu majetku, neboť ty pocházejí výhradně z ceny vody. Porovnáním potřeb a zdrojů na obnovu je patrné, že současné financování obnovy není dostatečné. Je nutné hledat cesty, jak využívat inkasované prostředky z ceny vody, aby šly ještě efektivněji do obnovy. Může se zdát, s ohledem na nutnost vytvářet zdroje na budoucí obnovu a zároveň udržet sociální únosnost ceny vody, že upínání se k dotacím je tou správnou cestou, ale není tomu tak.

Je potřeba si uvědomit, že aplikací finančního modelu se příjemce dotace sice zavazuje k tomu, že je v ceně vody rozpočítána hodnota majetku, který si na sebe musí po dobu své životnosti vydělat, aby byla zajištěna jeho náležitá obnova. Velkým problémem je zároveň to, že dotační financování neumožňuje vytvářet plné odpisy a tím vytváří větší tlak na rychlý růst ceny vody tak, aby se naplnila podmínka dotace na samofinancovatelnost projektu. Paradoxem tak je, že příjemci dotací mají jedny z nejvyšších cen vodného a stočného v ČR!

Uveďme si příklad z našeho regionu působnosti, pokud by došlo k využití dotace a povinné aplikaci finančního modelu, pak by výše vodného a stočného, jak si již otestoval jeden náš akcionář v minulém roce, dosahovala dle místních podmínek až 104,- Kč / 1m3.

Ačkoliv to legislativa ČR neukládá, v SVS se uplatňuje při kalkulaci ceny vody i vnitřní regulační prvek, aby cena v regionu zůstávala v hranicích sociální únosnosti pro obyvatele, tj. do výše 2% průměrného příjmu domácností (to zcela odpovídá doporučení Světové zdravotnické organizace a Světové banky),přičemž vycházíme ze statických údajů o příjmech pro Ústecký a Liberecký kraj.

Zajištění provozu vodárenské infrastruktury po roce 2020

Ke dni 31. 12. 2020 končí platnost tzv. provozní smlouvy mezi SVS jako vlastníkem majetku a SčVK jako jeho provozovatelem. Příprava na zajištění provozu vodárenské infrastruktury po r. 2020 včetně souvisejících záležitostí je realizována formou projektového řízení. V rámci prezentace tak zazněly aktuální informace o práci projektového týmu a řídícího výboru projektu „Zajištění provozu vodárenské infrastruktury po roce 2020“. Připravuje se 13 různých scénářů, které budou rozpracovány do výhod, nevýhod a rizik. Cílem je, aby řádná valná hromada (VH) v roce 2015 rozhodla o zúžení počtu variant, které budou dopracovány do většího detailu a následně předloženy VH v roce 2016. 

V souvislosti s tímto projektem vzniká rovněž poradní skupina z řad akcionářů. O záměru vzniku této poradní skupiny byli akcionáři informováni na červnové valné hromadě. V průběhu těchto podzimních setkání pak nominovaly jednotlivé okresy po jednom zástupci do této poradní skupiny. Vzhledem k blížícím se komunálním volbám však některé okresy své nominanty nepředložily. SVS tak bude čekat na zbylé okresy, aby doplnila složení skupiny. Je plně v rukou akcionářů, koho si zvolí jako svého zástupce, a pokud se později dohodnou na změně, může být složení této poradní skupiny změněno. Akcionáři se tak budou podílet na přípravě variant modelu provozování vodárenské infrastruktury po r. 2020.

Ing. Bronislav Špičák, generální ředitel SVS, závěrem dodává: „Uvědomujeme si, že základem úspěšné spolupráce je kvalitní a otevřená komunikace. Severočeská vodárenská společnost se proto snaží se svými akcionáři komunikovat aktivně a pravidelně, aby se k nim dostávaly informace potřebné pro jejich práci a odpovědné rozhodování co nejdříve a v potřebném rozsahu. Velmi cenná jsou pro nás osobní jednání a bezprostřední výměna názorů v rámci diskuzí. To je důvod, proč se vedení SVS, zástupci orgánů, managementu i další pracovníci nyní setkali a diskutovali jednotlivá témata, která jsou zásadní pro další fungování společnosti.“ 

Více o SVS:

Severočeská vodárenská společnost a. s. je moderní, výkonná, efektivní a transparentní vlastnická vodárenská společnost. Převzala za své akcionáře - 458 severočeských měst a obcí - odpovědnost za zásobování obyvatelstva pitnou vodou a za odvádění a likvidaci komunálních odpadních vod. Všechny aktivity podřizuje od svého vzniku v roce 1993 základním principům: uplatňuje jednotnou solidární cenu vody pro celé území, udržuje sociálně přijatelnou cenu vody, aplikuje racionální podnikatelské metody v hospodaření a vkládá celý zisk do obnovy a rozšiřování majetku. Její prioritou je urychlená obnova stávajícího infrastrukturního majetku, při současném naplnění požadavků nové legislativy. Více informací na www.svs.cz.

Kontakt:

Mgr. Jiří Hladík
Tiskový mluvčí
Severočeská vodárenská společnost a. s.
Mobil: 731 452 650
E-mail: jiri.hladik@svs.cz

_______________________________________________

...článek k dispozici v grafické podobě ZDE: