Pro média a PR

Proběhly aktivy akcionářů SVS – prostor pro diskuzi před valnou hromadou

Teplice, 31. 5. 2013

Severočeskou vodárenskou společnost (SVS) vlastní 458 akcionářů - severočeských měst a obcí. SVS se snaží s nimi komunikovat aktivně a pravidelně, aby se k nim dostávaly informace potřebné pro jejich práci co nejdřív. To je důvod, proč se vedení SVS, zástupci orgánů, managementu i další pracovníci vždy v jarních měsících setkávají s akcionáři na aktivech akcionářů, které předcházejí konání řádné valné hromady. Ta se letos bude konat 13. června v Domě kultury v Teplicích. Letos – stejně jako loni - se uskutečnily tři aktivy akcionářů, protože setkání jsou zorganizována pro více sousedících okresů s menším počtem akcionářů. 

Každý okres v regionu působnosti SVS má svého zástupce v dozorčí radě společnosti, která kontroluje činnost představenstva. Všechna zásadní rozhodnutí, týkající se směřování a hospodaření SVS, tedy i pětiletý Podnikatelský záměr s návrhem vývoje ceny vody, podléhají kontrole a schválení valné hromady, tzn. zástupců akcionářů.

Na programu aktivů akcionářů je vyhodnocení investičního plánu uplynulého roku a seznámení s investičním plánem na daný rok, výsledky hospodaření za uplynulý rok, aktuální stav plnění schváleného pětiletého Podnikatelského záměru společnosti, informace o zdrojích financování investičních potřeb SVS, informace o přípravě řádné valné hromady a samozřejmě diskuze.

Dotazy na generálního ředitele SVS Ing. Bronislava Špičáka:

Můžete shrnout, která témata akcionáře nejčastěji zajímají?

První skupina jsou dotazy na možnost koordinace staveb a na přebírání infrastruktury vybudované obcemi do majetku SVS. Druhý okruh otázek tvoří stav majetku a financování jeho obnovy. S tím úzce souvisí dotace a cena vody. A samozřejmě velmi diskutované jsou novely zákona o vodovodech a kanalizacích a zákona o zadávání veřejných zakázek.

Co se týče realizace staveb na vodárenských sítích, naši akcionáři jednoznačně vítají včasnou koordinaci stavebních prací SVS s městy a obcemi i s krajem. Pokud k ní dojde, daří se snížit náklady, protože některé položky se podaří rozložit mezi více subjektů. Sníží se samozřejmě i dopravní omezení obyvatel.

Co se týče přebírání majetku vybudovaného obcemi do vlastnictví SVS, vysvětlujeme, že to pro naši společnost není žádný „dárek“ ze strany akcionářů, ale že je to závazek pro naši společnost. Převzetím do majetku na sebe totiž přebíráme povinnost se o tento majetek starat. Takový majetek však často sám negeneruje dostatek financí na vlastní obnovu, takže je nutné jej do budoucna dotovat z jiných zdrojů SVS.

A co otázka evropských dotací – proč je SVS v posledních letech nezískala?


SVS byla velmi úspěšná v získávání dotací v rámci předchozího plánovacího období, v rámci fondů ISPA i Fondu soudržnosti. Problémy nastaly až s dotacemi poskytovanými prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, kdy podmínky pro jejich získání nebyly řádně vykomunikovány a odsouhlaseny mezi státem a Evropskou komisí. Stavby vyžadované novou přísnější legislativou jsme přesto stihli realizovat včas, s využitím vlastních zdrojů a úvěrů. Možnosti získání dotací pro naše další projekty samozřejmě nadále sledujeme. Uvědomujeme si ovšem velký skrytý problém dotací, protože u dotovaných staveb není možné vytvářet odpisy na jejich budoucí obnovu a zdroje na obnovu musí jít ze zisku společnosti. Dotace pro nás proto představují jen jednu složku ve skladbě vícezdrojového financování staveb, která musí být velmi citlivě vyvážena.

Jak vysvětlíte cenu vody na severu Čech – nezdá se akcionářům vysoká
?

Asi všichni vnímáme negativně, pokud životní náklady rostou. Vysvětlujeme proto neustále, že cena vody souvisí s vytvářením zdrojů na obnovu vodárenského majetku. Před dvaceti lety při svém vzniku SVS do majetku získala historickou infrastrukturu, jejíž náležitou obnovu musí na rozsáhlém území dvou sousedících krajů zajistit. Obnova byla dlouhodobě za dob totality podinvestovaná. Ale i v několika předchozích letech, kdy jsme byli po vstupu do EU donuceni přísnější evropskou legislativou masivně investovat do čištění odpadních vod, byla obnova sítí - vodovodů a kanalizací - trochu na druhé koleji. Je logické, že teď nelze očekávat snížení ceny vody, protože je zapotřebí generovat mnohem více zdrojů právě na obnovu majetku. Samozřejmě se snažíme hledat rezervy uvnitř současné ceny vody, což se nám celkem daří a trend nárůstu ceny má klesající tendenci. Obrovskou rezervu stále vidíme v částce, kterou si z ceny vody formou DPH a řady dalších legislativně stanovených poplatků odebírá stát – jde téměř o třetinu! 

To ale můžete tvrdit neustále, že je potřeba investovat tu do obnovy tu někam jinam.

Bohužel taková je realita. Při vzniku SVS do ní stát prostřednictvím obcí (přeneseně řečeno) nevložil majetek v hodnotě desítek miliard, ale závazek obnovit majetek v hodnotě desítek miliard. A již v té době byl tento majetek značně nahlodán zubem času. Naproti tomu tento požadavek obnovy nebyl kryt zdroji, tj. přiměřenou cenou vody. A rozdíl v současných cenách vody v jednotlivých regionech je především způsoben tím, jak zodpovědně tamní vlastník přistupuje k péči a obnově majetku. SVS k tomu přistoupila zodpovědně a zhruba polovina z ceny vody jde do obnovy, aby i budoucí generace mohly otočit kohoutkem a pustit si vodu. Roční investiční plán SVS je pro letošní rok v objemu 1,16 miliardy korun, z toho na obnovu majetku je věnováno 0,83 miliardy, tzn. cca 70%. Na celkovou obnovu majetku by při tomto tempu bylo zapotřebí 133(!) let, přičemž faktická potřeba doby obnovy je výrazně kratší. Je zřejmé, že tempo obnovy majetku a objem každoročních investic do obnovy by bylo potřeba zvýšit. Avšak zde už narážíme na sociální únosnost ceny vody. Hledáme neustále sebemenší rezervy, a pokud je nalezneme, budeme je směrovat výhradně do obnovy. 

Tomu rozumím, že je potřeba obnovovat majetek, ale proč jste nejdražší?

To také není pravda. Není fér srovnávat ceny a zároveň neříkat, co za tou cenou je. Zaprvé je to rozdílný přístup vodáren v tom, jak přistupují k obnově, jak jsem již řekl. Tam, kde účtují v ceně vody pouze provozní náklady, jednou budou muset ten majetek obnovit, ale nebude z čeho. Zadruhé je to dáno i geografickými a jinými podmínkami daného regionu, jestli tam jsou např. vodní zdroje, nebo se musí voda přivádět odjinud apod. A v neposlední řadě se někteří provozovatelé „schovávají“ za dvousložkovou cenu. Tak např. cena vody na Táborsku je 88,25 Kč, ale navíc se platí 2.234,- Kč ročně ve formě pevné složky. Když budu uvažovat 4člennou rodinu se spotřebou 100 litrů/hlavu/den a rozpočítám tento paušál na 1 m3, vychází mi dalších cca. 15,30 Kč na m3 navíc. To odpovídá ceně cca. 103,55 Kč za kubík. Otázkou tedy je, kdo je dražší?

Jaké máte zkušenosti s novelou zákona o zadávání veřejných zakázek?

Zaprvé je to velká administrativní zátěž. Zatímco dříve SVS realizovala menší počet velkých staveb, od roku 2011 provádí výrazně větší počet investičních akcí menšího rozsahu při obnově vodárenských sítí. Vznikly tak oprávněné obavy z komplikací především v délce výběrových řízení a z možných právních napadnutí ze strany neúspěšných uchazečů, což by mohlo ohrozit realizaci oprav a obnovy vodárenské infrastruktury. A naše obavy se začínají potvrzovat. Letos budeme nuceni odsunout některé plánované investice do příštího roku z důvodu dlouhých výběrových řízení. V minulých letech byla v této tobě výstavba v plném proudu, letos teprve podepisujeme první smlouvy. Na druhou stranu se nám daří soutěžit nižší realizační ceny, a to jak v otevřených řízeních, tak i v rámcovkách, což je pozitivní. Uvidíme, co nám všechny tyto aspekty udělají s investičním plánem. A aby měli naši akcionáři možnost přesvědčit se o transparentnosti a otevřenosti v rámci výběrových řízení, přijali jsme nové znění směrnice o zadávání zakázek, kde je zakotvena účast místně příslušného starosty v hodnotící komisi výběrového řízení v „jeho“ lokalitě. 

home > Pro média a PR > Tiskové zprávy > Proběhly aktivy akcionářů SVS – prostor pro diskuzi před valnou hromadou
Vytištěno: 28.06.2017 12:39, www.svs.cz