Pro média a PR

SVS: Každoročně skládáme svým akcionářům účty

Teplice, 16. 7. 2012

Opakovaně se v médiích objevují některá osvědčená témata. Někdy tomu tak bývá s příchodem letní sezóny, jindy v předvolebních měsících. Letos je to nejspíš z obou důvodů. Cena vody v regionu Severočeské vodárenské společnosti prý neúměrně roste. Je také diskutováno vytváření zisku, a pokud se pohne s dlouhodobou provozní smlouvou, budou i evropské dotace…

A nyní od populistické rétoriky zpět k ekonomice a faktům.
Pitná voda je skutečně komodita s velkým růstem ceny: zatímco v roce 1995 stál kubík vody (pitné a odkanalizované, tj. součet vodného a stočného) 15,33 Kč/m3, v roce 2012 je to v regionu Severočeské vodárenské společnosti již 83,30 Kč/m3 (vč. 14% DPH). Co je důvodem takového vývoje?
Zatímco do roku 1995 byla cena vody výrazně pokřivená státními dotacemi a již tenkrát vůbec neodpovídala skutečným nákladům, v současnosti se do ceny vody promítne každá změna vstupních parametrů - od ceny surové vody, energie, chemikálie, investice, legislativní poplatky i DPH.

Ošidné srovnávání


Často se porovnává cena vody různých vodárenských společností. Podiv vyvolává, proč na severu Čech je cena vody vyšší než např. v Praze. Proč? Protože se srovnává nesrovnatelné. Zatímco v městských vodárenských společnostech je velmi vysoká koncentrace připojených obyvatel na malém území, SVS v podmínkách dvou podhorských krajů - Libereckého a Ústeckého - vlastní 8600 km vodovodů a 3700 km kanalizací, které připojují srovnatelný počet obyvatel ale na několikanásobně větším území. Od takové délky sítí a hustoty osídlení se pochopitelně odvíjí úplně jiná finanční náročnost jejich obnovy. Další podstatný rozdíl je v tom, že SVS na rozdíl od jiných vodárenských společností již uskutečnila všechny legislativou vyžadované investice v oblasti čištění odpadních vod. Šlo o 74 investičních opatření, z toho 24 opatření na čistírnách odpadních vod a 50 opatření na kanalizaci. Představují celkový finanční objem 4,6 miliardy korun – a to vše se muselo v průběhu několika let realizovat navíc, vedle běžné údržby a obnovy majetku. Vzhledem k tomu, že se SVS v řadě případů nedočkala přislíbených dotací, financovala tyto stavby i s využitím úvěrů, což se již promítlo do ceny vody.

Splácíme dluh z minulosti


Severočeská města a obce v roce 1993 při vzniku SVS do ní vložily svůj vodárenský majetek, na kterém již tenkrát výrazně zahlodal zub času během předchozích 40 let komunismu. Privatizovaný majetek byl daleko za svou životností. Fond národního majetku zprivatizoval státní podniky vodovodů a kanalizací v letech 1993-94 převážně na akciové společnosti, tzn. na subjekty s odpisovou povinností a s povinností zdanit účetní zisk. Odpisy SVS jsou tvořeny ze základny 25 miliard korun tehdejší pořizovací hodnoty. SVS však má potřebu obnovit majetek v současné pořizovací hodnotě téměř 107 miliard korun. Zde je vidět obrovský deficit současné potřeby a odpisové základny historického majetku. Roční investiční plán SVS je pro letošní rok v objemu 1,2 miliardy korun, z toho na obnovu majetku je věnováno 0,8 miliardy, tzn. cca 70%. Na celkovou obnovu majetku by bylo zapotřebí při tomto tempu 133 let, přičemž faktická potřeba doby obnovy je 60 let.Je na první pohled zřejmé, že tempo obnovy majetku a objem každoročních investic do obnovy by bylo zapotřebí výrazně zvýšit. V několika minulých letech však SVS musela tempo obnovy naopak snížit, protože prioritním úkolem bylo realizovat v zájmu měst a obcí legislativou vyvolané strategické investice v oblasti čištění odpadních vod, ke kterým se ČR zavázala při vstupu do EU. Rozsahem enormní úkol SVS splnila, i když to bylo dočasně na úkor investování do obnovy. Všechny strategické investice do čištění odpadních vod jsou již splněny a těžiště aktivit proto SVS přenesla do obnovy majetku, což jí jako každému vlastníkovi ukládá Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací.

Vysoké náklady


K vlastní výrobě pitné vody je potřeba připočítat její dopravu k odběrateli i následné odkanalizování a vyčištění. Cenu vody proto tvoří vodné a stočné. Roční investiční plán SVS se logicky odvíjí od příjmů - od inkasování nájemného z ceny vody. Pokud cena vody nebude vytvářet dostatek finančních zdrojů na obnovu, bude majetek dál stárnout a v budoucnu bude zapotřebí vynakládat mnohem více financí na pouhé udržení vodohospodářské infrastruktury v chodu.
Je paradoxní, že přes obrovské povinnosti vodárenských společností, co se týče investic do strategických staveb i do obnovy majetku, je pitná voda zatížena značnými přímými a nepřímými daněmi, bez úlev a významnějších podpor ze strany státu. Z ceny vody musíme státu odvést nejen cenu za surovinu-surovou vodu z povrchových nádrží, ale i cenu za podzemní vodu, DPH a daň ze zisku. V součtu dnes stát získává od SVS kolem 29% z ceny prodané vody a s dalším nárůstem DPH tento odvod státu poroste. Jen pro zajímavost – v sousedním Rakousku je v Salcbursku surová voda pro veřejné zásobování zdarma.

U nás vodárenské společnosti musejí surovou vodu nakupovat (jde o 5,6% z ceny vody). Její cena pravidelně roste, ale kvalita se dlouhodobě zhoršuje. Vodárenské nádrže se totiž roky zanášejí usazeninami. A přitom je nutné vyrobit pitnou vodu pro obyvatelstvo v kvalitě odpovídající stále přísnějším požadavkům legislativy. Z toho plyne stále větší tlak na majitele vodárenské infrastruktury, stále větší investice do náročnějších technologií úpraven vod, které se promítají do ceny vody. Kdyby se všechny tyto prostředky daly použít na obnovu vodárenské infrastruktury, nebyl by takový tlak na růst ceny vody. A pokud bychom hledali další rezervy, nemusíme chodit daleko – součástí realizace vodárenských investic jsou dnes nákladové položky typu věcných břemen a různých dalších poplatků, např. za zvláštní užívání komunikací. Dosahují až desítky procent z celkové ceny investice a končí ve státní či krajské pokladně. A mnohdy současně s tím správce komunikace požaduje i kompletní obnovu vozovky, nad rámec provedené výkopové rýhy, čímž dostává dvakrát to samé.


Klikněte ke zvětšení:


Problémem vodárenství v ČR je i to, že
máme tak vysoké legislativní nároky na čištění odpadních vod jako nikdo jiný v EU. Sousední státy přistupující do EU zároveň s námi, např. Polsko i Slovensko, si vyjednaly mírnější podmínky a delší přechodné období. Tyto projekty nebyly vyvolány potřebou SVS zvyšovat kapacity a nahrazovat technologie, protože zařízení plnila limity dané tehdejší českou legislativou. Rekonstrukce a dostavby byly vyvolané přísnější evropskou legislativou. SVS ani neodebírá vodu pro výrobu pitné vody ze středních a dolních toků, takže hlavní prospěch z našeho kvalitního čištění odpadní vody mají vodárny v Německu a Polsku.

Regulace vývoje ceny vody

Lze v této situaci vůbec uvažovat o zastavení růstu ceny vody? Bylo by zodpovědné něco takového slibovat? Cenu vody přece nikdo nestanovuje libovolně - naopak je striktně
korigovaná celou řadou jasně daných pravidel.
Legislativou: Cenu vody reguluje stát. Jde o cenu určovanou podle pravidel Cenového věstníku Ministerstva financí ČR. Do kalkulace ceny vody lze podle něj zahrnout pouze ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk. Do nákladů patří vykázané provozní náklady provozní společnosti, nájemné za vodohospodářský majetek a částka vynaložená na opravy. Kalkulace ceny je Ministerstvem financí pravidelně kontrolována.
Dotačními podmínkami: Aby byla do budoucna zajištěna samofinancovatelnost s dotacemi vybudované vodárenské infrastruktury, má cena vody meziročně růst o 3% nad úroveň inflace.
Podnikatelským záměrem SVS, který schvalují akcionáři, města a obce: Na valné hromadě 2010 schválili akcionáři v rámci Podnikatelského záměru do roku 2015 s ohledem na investiční potřeby společnosti a očekávané příjmy možnost maximálního meziročního nárůstu ceny vody 7,5%. Tím je zajištěno, že nedochází k dramatickým skokovým nárůstům ceny vody.
Ačkoliv to legislativa ČR neukládá, v SVS se uplatňuje při kalkulaci ceny vody i vnitřní regulační prvek, aby cena v regionu zůstávala v hranicích sociální únosnosti pro obyvatele, tj. do 2% z výdajů rodiny s průměrnými příjmy.

K čemu je zisk?


Bývá předmětem kritiky, že SVS opakovaně plánuje a vykazuje kladný hospodářský výsledek. Za rok 2011 jde konkrétně o částku 316 mil. Kč. Ten je však celý, s výjimkou povinných odvodů, znovu investován do obnovy a výstavby vodárenské infrastruktury a nejsou rozdělovány žádné dividendy nebo tantiémy. Kladný hospodářský výsledek je rovněž nutným předpokladem pro získání jakýchkoliv úvěrů, ale i dotací.
Často se zaměňuje zisk SVS (vlastněné výhradně městy a obcemi) a zisk SčVK (jejímiž vlastníky jsou Veolia Voda a SVS). Zisk provozní společnosti SčVK odpovídá podmínkám zmíněného věstníku Ministerstva financí a jeho cenového výměru, čímž splňuje regulativy a je definován jako zisk přiměřený. Jelikož je SVS z poloviny vlastníkem SčVK, polovina ze zisku SčVK připadne každoročně SVS a je tak plně vložena do investic.

Dotace

Dotace jsou téma samo o sobě.
SVS u dokončených strategických investic v oblasti čištění odpadních vod SVS nezískala, kvůli chybné interpretaci a nedostatečné komunikaci mezi státem a EU, přislíbené evropské dotace v objemu až 750 mil. Kč! Tyto dotace by umožnily v dalších letech zvyšovat cenu vody mírnějším tempem, o což SVS samozřejmě usilovala. Na druhou stranu získat dotace v co největším objemu není řešení – poměr vlastních zdrojů a dotací musí být naopak pečlivě vyvážený. Dotace totiž pomohou v současnosti, při financování realizace stavby, ale do budoucna si musí příjemce dotace vytvářet zdroje na budoucí obnovu přímo z čistých zisků, protože u vodárenské infrastruktury pořízené z dotací nelze tvořit odpisy – a v tom je jejich velký skrytý problém.
Podmínkou pro získání evropských dotací je úprava dlouhodobé provozní smlouvy, jež je v případě SVS a SčVK uzavřena do roku 2020. Přestože je úprava takové provozní smlouvy složitý, právně rizikový a finančně nákladný proces, SVS v minulosti již provedla řadu úprav původní smlouvy, aby ji uvedla do souladu s požadovanou „nejlepší evropskou praxí“ a tím splnila podmínky Fondu soudržnosti EU. Proto se v případě řady projektů SVS podařilo z Fondu soudržnosti dotace získat. Změna nastala až v rozpočtovém období 2007-2013, kdy jsou dotace poskytovány prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a kdy česká strana interpretovala podmínky stanovené v Metodice pro žadatele jinak než Evropská komise (podrobně o tom informujeme na našich webových stránkách v tiskové zprávě ze 30. 4. 2012).
SVS má zájem o to, aby si pro příští programovací období zachovala možnost získat dotace OPŽP jak pro svoje projekty (čímž by se snížil tlak na růst ceny vody), tak pro akcionáře SVS, kteří o dotace OPŽP pro své projekty žádají samostatně. Je plně v rukou akcionářů SVS, aby dali jasný impuls a mandát k tomu, aby se vedení společnosti znovu zabývalo výraznou úpravou provozní smlouvy i přes všechna s tím spojená rizika.

Kontrola ze strany akcionářů


Severočeskou vodárenskou společnost vlastní 458 severočeských měst a obcí. Jejich zástupci – valná hromada – jsou nejvyšším orgánem SVS. Každý okres v regionu působnosti SVS má svého zástupce v dozorčí radě společnosti, která kontroluje činnost představenstva. Nominace a volba těchto zástupců je výhradní záležitostí zástupců měst a obcí toho kterého okresu a SVS do ní nezasahuje. Na aktivech akcionářů (před valnou hromadou) zástupci obcí daného okresu zvolí kandidáta do dozorčí rady za svůj okres formou gentlemanské dohody „co obec to jeden hlas“ (nerozhodují zde procenta akcií), čímž i malé obce mají prostor pro své návrhy. Záleží pouze na tom, jak se starostové v daném okrese umí dohodnout, a valná hromada pak tento konsensus v okrese potvrdí. Všechna zásadní rozhodnutí, týkající se směřování a hospodaření SVS, tedy i pětiletý Podnikatelský záměr s návrhem vývoje ceny vody, podléhají kontrole a schválení dozorčí rady a valné hromady, tzn. zástupců akcionářů. Je proto mylný názor, že o hospodaření SVS a ceně vody rozhoduje nějaká uzavřená skupina politiků.

Závěrem

Je nutné si uvědomit, že cena vody je hlavní zdroj na obnovu vodárenského majetku, aby mohl sloužit i budoucím generacím. Porovnáním potřeb a zdrojů na obnovu je patrné, že současné financování obnovy – přes letošní výrazné zvýšení podílu investic do obnovy – stále ještě není dostatečné. Je zapotřebí pružně přizpůsobovat organizaci práce v SVS většímu rozsahu úkolů v oblasti obnovy. Je nutné hledat cesty, jak využívat inkasované prostředky z ceny vody, aby šly ještě efektivněji do obnovy. Přitom s ohledem na nutnost vytvářet zdroje na budoucí obnovu z odpisů není upínání se k dotacím správná cesta.

Věřte, děláme pro výstavbu a správu vodohospodářské infrastruktury na severu Čech maximum a každoročně skládáme svým akcionářům účty – naposledy na červnové valné hromadě. 

Děkujeme Vám za důvěru.

______________________________

Dokončené strategické investice v oblasti čištění odpadních vod:

Rekonstrukce ČOV Česká Lípa (duben 2010 – prosinec 2011) v objemu 255 mil. Kč



Rekonstrukce ČOV Postoloprty (únor 2011 – duben 2012) v objemu 55 mil. Kč


Obnova majetku:


Rekonstrukce přívodního a zásobních vodovodních řadů v Ústí nad Labem, Krásném Březně (březen – srpen 2012)



Rekonstrukce vodovodu v Mostě, Pod Koňským vrchem (duben – srpen 2012)

home > Pro média a PR > Tiskové zprávy > SVS: Každoročně skládáme svým akcionářům účty
Vytištěno: 28.06.2017 12:39, www.svs.cz