Často kladené otázky

Důvodem přípravy sekce otázek a odpovědí jsou nepřesnosti a omyly o Severočeské vodárenské společnosti nebo o vodárenství obecně, které se v posledních měsících objevují v médiích a vyvolávají dotazy obyvatel regionu.

Stojí za vodárenskými společnostmi zahraniční vlastníci, takže vytvořený zisk odchází do zahraničí?
To nelze říci paušálně. Konkrétně Severočeská vodárenská společnost (SVS) je totiž 100% vlastněna 458 severočeskými městy a obcemi. Zástupci měst a obcí tvoří také nejvyšší orgán – valnou hromadu - a jsou zastoupeni i v jejím představenstvu a dozorčí radě. SVS opakovaně vykazuje kladný hospodářský výsledek. Ten je však celý, s výjimkou povinných odvodů, reinvestován a dlouhodobě nejsou rozdělovány žádné dividendy. Hospodářský výsledek SVS tedy zůstává v ČR, v regionu působnosti společnosti, a je využit výhradně v zájmu akcionářů - k výstavbě a obnově vodárenské infrastruktury. Kladný hospodářský výsledek je nutným předpokladem pro získání úvěrů nebo evropských dotací – proto jej logicky SVS plánuje i pro příští období. 

Bylo nutné tak masivně investovat do vodárenské infrastruktury v období 2005 – 2010?
Česká republika se před vstupem do EU zavázala do pouhých pěti let tzv. přechodného období srovnat úroveň vodárenské infrastruktury v oblasti čištění odpadních vod a odkanalizování na celém svém území nejpřísnějším normám EU. Severočeská vodárenská společnost proto byla nucena vyhovět požadavkům nové legislativy a uskutečnit tzv. strategické investice, aby naplnila očekávání svých akcionářů - severočeských měst a obcí - a aby je po roce 2010 nevystavila riziku sankcí ze strany EU. Potřeba investic v celém regionu působnosti SVS byla v období 2005 – 2010 vyčíslena na 7,5 miliard korun. Akcionáři SVS – města a obce – proto na roky 2005–2010 odsouhlasili možnost meziročního zvyšování ceny vody max. o 10%. Tento rámec se skutečně podařilo dodržovat, ačkoliv se roční objem investic SVS oproti období před rokem 2005 ztrojnásobil, takže v několika posledních letech je přibližně 1,5 miliardy korun ročně.

Využíváte k financování legislativně vyvolaných investic do vodárenské infrastruktury dotace?
Základním zdrojem financování výstavby SVS je podíl z ceny vodného/stočného inkasovaného v regionu (Ústecký a větší část Libereckého kraje). Ten je doplněný vratnými či nevratnými podporami ze státního rozpočtu a dotacemi z fondů Evropské unie. Přes počáteční optimismus se pro řadu připravených projektů SVS dotace z fondů Evropské unie získat nepodařilo. Zejména vyřízení dotací prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí se potýká s dlouhodobými průtahy. SVS však včas přikročila k alternativnímu financování z vlastních zdrojů nebo s využitím úvěrů, takže realizace staveb nebyla ohrožena. Stavby jsou již v pokročilé fázi realizace nebo dokonce ve zkušebním provozu, dotace prostřednictvím OPŽP jsou však nadále s otazníkem.
I v případě, že se dotace podaří získat, je stále nutné mít na mysli, že využití dotací při financování vodárenské infrastruktury má svoje limity. Majetek vybudovaný s dotacemi totiž nelze odepisovat a tím se nevytvářejí zdroje pro jeho budoucí obnovu.

Hrozí městům a obcím sankce, pokud se včas nestihnou postavit čistírny odpadních vod? 
SVS převzala v tomto ohledu za své akcionáře zodpovědnost. Máme pozitivní zprávu, asi jako první mezi velkými vodárenskými společnostmi: Můžeme akcionáře ujistit, že během roku 2011 budou opatření vyžadovaná novou přísnější legislativou v oblasti čištění odpadních vod a odkanalizování z větší části realizována zcela anebo před dokončením. Naši akcionáři se proto nemusí obávat ev. finančních sankcí.

Proč cena vody roste?
Cenu vody obecně ovlivňuje řada faktorů: Od ceny surové vody jako vstupní suroviny přes výši nutných investic do infrastruktury, energie a jiné materiály (zejména prostředky používané v technologii výroby a čištění vody) až po legislativně stanovené poplatky odváděné státu, samozřejmě i DPH. Hlavním důvodem je však v posledních letech realizace enormního objemu tzv. strategických, legislativou vyvolaných investic v krátkém časovém období. Cena vody v regionu SVS je momentálně o něco vyšší než tam, kde v ČR s investicemi do čištění a odkanalizování nezačali včas, není však v rámci ČR nejvyšší, jak se v médiích uvádí. Cenu vody (vodné + stočné) přes 70 Kč/m3 má dnes řada společností, dokonce jsme již zaregistrovali v jednom případě i cenu 100 Kč/m3. Vývoj ceny vody v regionu SVS je pozvolný, v rámci pravidel schválených akcionáři v rámci pětiletého Podnikatelského záměru, a nedochází ke skokovým nárůstům. V SVS přitom stále uplatňujeme při kalkulaci ceny vody vnitřní regulační prvek, aby cena v regionu zůstávala v hranicích sociální únosnosti pro obyvatele.

Co všechno se započítává do ceny vody?
Cenu vody nikdo nestanovuje libovolně, je cenou věcně usměrňovanou a je určována podle pravidel každoročně vydávaného Cenového věstníku Ministerstva financí ČR. Ministerstvo financí kalkulaci ceny vody také podrobuje důkladné kontrole. Kalkulace ceny vody je ovlivněna řadou faktorů mimo působnost vodárenské společnosti - od ceny surové vody přes výši nutných investic do infrastruktury, energie a jiné materiály až po řadu poplatků stanovených legislativně a odváděných státu. Ceny vody jsou rozdílné v závislosti na místních podmínkách vodárenských společností (např. vodních zdrojích), ale i na tom, jak intenzivně vodárenská společnost realizuje legislativně vyvolané tzv. strategické investice do čištění a odkanalizování. Cenu vody také ovlivňuje vysoké procento fixních nákladů (až 70-80%), nutných pro funkčnost celé vodárenské soustavy. Velká vlastnická vodárenská společnost jako SVS je rovněž ze zákona povinna tvořit odpisy na obnovu majetku, na rozdíl od malých vodárenských společností, jako je např. obec. Odpisy jsou povinnou součástí kalkulace ceny vodného a stočného SVS - ta bude mít díky tomu po překročení životnosti vodárenského majetku vytvořeny zdroje pro jeho obnovu. 

Promítají se do ceny vody odměny členům statutárních orgánů?
V SVS je částka vyčleněná na odměny členů orgánů ve srovnání s objemem na investice zanedbatelná, takže její vliv na cenu vody je nepatrný. Výši odměn členů orgánů SVS schvaluje nejvyšší orgán společnosti - valná hromada, což jsou zástupci akcionářů, 457 měst a obcí Ústeckého a Libereckého kraje. I v 5-členném představenstvu a 12-členné dozorčí radě mají akcionáři své zástupce. Odměna pro člena orgánů SVS se nezvýšila již od roku 2003. Celkový objem odměn v daném roce závisí vždy na tom, kolik členů orgánů může odměnu pobírat. Mezi lety 2008-2009 např. došlo k navýšení celkové částky o cca 1/3, protože legislativa umožnila na krátkou dobu uvolněným členům zastupitelstev opět pobírat odměny za působení v orgánech společností, v kterých mají města podíl. Mezi lety 2009-2010 ze stejných důvodů naopak došlo k poklesu celkové částky odměn o téměř 2/3. Pro rok 2011 je na odměny pro sedmnáct členů orgánů (představenstvo a dozorčí rada) vyčleněna souhrnná částka 1,8 milionu korun.

Proč jsou rozdíly mezi cenou vody různých vodárenských společností? 
Ceny jsou rozdílné v závislosti na místních podmínkách. Nízká cena vody (vodné) je možná u menší vodárenské společnosti, např. v rámci obce, zejména kde mají kvalitní místní zdroje vody. Toto ale většinou neplatí pro stočné, protože pro takové obce je zpravidla problém uskutečnit investici typu čistička odpadních vod a kanalizace. Nízkou cenu vody mají dnes i ty vodárenské společnosti, které ještě neinvestovaly potřebné vysoké částky do infrastruktury, protože dlouho spoléhaly na dotace. Náklady na udržování a rozvíjení rozsáhlé vodovodní a kanalizační sítě, což je úkol SVS, jsou vyšší než na malém území, např. obce. SVS spravuje osm tisíc kilometrů vodovodů a tři tisíce kilometrů kanalizací. Ve všech obcích a městech v regionu SVS mají připojení obyvatelé solidární cenu vody, což je pro ně nesporně výhodou.

Co je solidární cena vody?
Solidární cena vody je výhodou a jedním z pilířů existence SVS. Stručně řečeno znamená, že v každém místě je stejná cena vodného a stočného, bez ohledu na velikost města či obce a její investiční potřeby do vodárenské infrastruktury. Pokud by zde tento princip nebyl, v závislosti na odlišných místních podmínkách by někde měli výrazně dražší vodu, a jinde by pro ně byla nedostupná kanalizace a čistírna odpadních vod.