Severočeská vodárenská společnost v toku času
Teplice, 31. března 2017
Severočeská vodárenská společnost a. s. (SVS) převzala za své akcionáře odpovědnost za zásobování obyvatelstva pitnou vodou a za odvádění a likvidaci komunálních odpadních vod. Akcionáři SVS je 458 severočeských měst a obcí, a dle stanov ani nikdo jiný akcionářem být nemůže. Jde o největší vodárenskou společností v Čechách i v širším středoevropském regionu, co do rozlohy regionu působnosti, který pokrývá kraj Ústecký a podstatnou část Libereckého kraje. Zahrnuje území deseti okresů o celkové rozloze 6 930 km2, tedy 9% plochy státu, kde žije cca 1,172 milionu obyvatel. Rozsah majetku SVS od vzniku společnosti v roce 1993 výrazně vzrostl: u vodovodů o 25 % na cca 8 900 km, u kanalizací o 56 % na 3900 km, u čistíren odpadních vod o 232 % na 192.
Ohlédnutí na začátek
SVS vznikla v rámci státem řízené privatizace, po oddělení vodohospodářského majetku od tehdejšího státního podniku SčVK, jenž byl následně převeden na akciovou společnost, a proběhla jeho privatizace. Ministerstvem vypracovaný privatizační projekt doporučil tzv. oddílný model, to znamená úplné oddělení provozní části a vlastnické části při zachování původního rozsahu společnosti: Provozovatel zajišťuje zásobování vodou a odkanalizování a platí vlastníkovi nájem, ze kterého je vlastníkem hrazena obnova vodohospodářského majetku.
1. října 1993 tak byly Fondem národního majetku založeny:
· Severočeská vodárenská společnost a. s. (SVS) vlastněná obcemi jako společnost vlastnická, na kterou stát převedl státní vodohospodářský majetek. Jednalo se o vodohospodářský majetek různého stáří i kvality. Šlo o převod jak historického majetku, postaveného před rokem 1948, tak i o stavby pořizované v tzv. akcích „Z“, vesměs nevalné kvality. Zakládajících akcionářů bylo tehdy 424 severočeských měst a obcí, a
· Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. (SčVK) jako společnost provozující majetek SVS, dočasně vlastněná státem. Na ni stát převedl veškerý státní majetek s provozováním související – budovy, strojní vybavení, laboratoře, dokumentace, ale i zaměstnance státního podniku.
Za privatizací SčVK tehdy nestála SVS ani její akcionáři, starostové severočeských měst a obcí, ale stát.
Byly nadefinovány základní principy vznikající SVS, jimiž se společnost řídí po celou dobu své existence, a to: jednotná solidární cena, vkládání celého zisku do majetku společnosti, rozhodování pomocí racionálních ekonomických metod a udržení sociálně přijatelné ceny vody.
SVS při svém založení neměla po privatizaci státního podniku SčVK v nově vzniklé akciové společnosti SčVK zcela žádný podíl a tudíž žádnou kontrolu nad provozem.Tento stav se jí podařilo změnit a navýšit až do stavu, který platí dnes: SVS vlastní 49,1 % akcií SčVK, Veolia 50,1 % a drobní akcionáři 0,8 %. Ačkoliv SVS nezískala majoritu, má významný vliv. Dosáhla možnosti kontroly podnikání a rozdílení zisků SčVK, ovlivňování kvality provozu a souladu dlouhodobého podnikatelského plánu SVS s ročními provozními plány SčVK. Může proto poukázat na pozitivní výsledky – zvyšování nájemného pro SVS, které se v plné výši reinvestuje do majetku, a zároveň růst objemu oprav, které provádí provozní společnost SčVK.
Obnova majetku na prvním místě
Důsledkem historicky podinvestované obnovy je opotřebení VH majetku v takovém stavu, že na celkovou obnovu při zachování současného tempa bychom potřebovali až 133 let. SVS je zodpovědný vlastník, který neopomíjí průběžnou tvorbu zdrojů na obnovu svěřeného majetku a do obnovy výrazně investuje. Existují však faktory mimo působnost SVS, které se promítly a promítají do činnosti SVS, a tedy i do investic a návazně do ceny vody.
· Obrovský pokles spotřeby vody – z cca 160 l/os./den v roce 1993 na dnešních 80 l/os./den - který je dán především útlumem průmyslu,
· Celkový počet obyvatel nestoupá, ale obyvatelé jen migrují v rámci regionu SVS do oblastí s nižší hustotou osídlení. S trvale rostoucí délkou sítí roste nákladovost na připojení jednoho obyvatele,
· Tempo obnovy majetku SVS se výrazně zbrzdilo v období, kdy jsme po vstupu do EU museli několik let prioritně plnit legislativně dané požadavky na čištění odpadních vod.
Obnova rozsáhlého infrastrukturního majetku je s ohledem na stav tohoto majetku dlouhodobě prioritou SVS. Letos půjde v regionu SVS na investice do majetku celkem 1,31 miliardy korun. Z toho téměř 86 % je určeno na obnovu vodohospodářského majetku společnosti, a to v objemu 1,123 mld. Kč, a zbývajících 14 % půjde na strategické investice vyvolané legislativou, což představuje 187 mil. Kč. Podíl určený na obnovu majetku je letos rekordní – ještě před deseti lety, v období masivních strategických investic v oblasti čištění odpadních vod, jsme na obnovu majetku mohli dát pouze 53 %. Stárnutí majetku se přesto nedaří zastavit, protože potřeba investic do jeho obnovy je vyšší, než jsou finanční zdroje. V čem je problém? Celých 25 % ceny vody si totiž nejdříve odčerpá stát, a to formou DPH a řadou dalších poplatků - za surovou povrchovou a podzemní vodu, za vypouštění vyčištěných vod z čistíren zpět do řek aj. Dalších 40 % jsou náklady na provoz včetně oprav prováděných provozovatelem vodovodů a kanalizací. Na SVS jako vlastníka zůstane jen 35% podíl, který plně využívá na reinvestice do obnovy a přiměřeného rozvoje majetku.
SVS se musí chovat zodpovědně vůči majetku, ale zároveň hledí i na sociální stránku věci. Neustále balancuje mezi protichůdnými náhledy na cenu vody. Na jedné straně je cena vody jediný zdroj financí na obnovu a údržbu majetku, na straně druhé SVS vnímá nutnost udržet ve svém regionu působnosti sociálně únosnou cenu vody, což zakotvuje i její Podnikatelský záměr na období 2016 – 2020.
Rozhoduje se o budoucnosti
Existují některé pevné principy fungování SVS, které bezpochyby stojí za to hájit i do budoucna. SVS je totiž postavena na jedinečném principu solidarity velkých měst s malými obcemi, jejímž důsledkem je solidární cena vody, tj. jednotná cena vodného a stočného pro všechny odběratele na celém území působnosti SVS. Jiné věci stojí za přezkoumání a změnu. S koncem roku 2020 skončí platnost stávající provozní smlouvy mezi SVS jakožto vlastníkem majetku a současným provozovatelem tohoto majetku, společností SčVK. SVS se důkladně připravuje na rozhodnutí, jak dál.
Management SVS se situací zabývá od roku 2013 a připravuje různé scénáře řešení. Jde o projekt "Zajištění vodárenské infrastruktury po roce 2020", který nemá svým rozsahem v rámci České republiky obdobu. Vznikla k němu i poradní skupina, ve které jsou zastoupeni akcionáři společnosti. Začátkem roku 2015 management SVS seznámil akcionáře se Studií variant s celkem 13 různými variantami řešení. Na valné hromadě v červnu 2015 akcionáři rozhodli o vyřazení těch variant, které nebyly z právního hlediska realizovatelné. Na valné hromadě SVS v červnu 2016 byli akcionáři seznámeni s navazujícím Koncesním projektem, jenž s využitím analýzy rizik, multikriteriálního hodnocení a dalších parametrů seřadil jednotlivé proveditelné varianty podle výhodnosti. Po schválení Koncesního projektu celý projekt vstoupil do vyjednávací fáze.
Představenstvo společnosti SVS dostalo od svých akcionářů mandát zahájit jednání se společností Veolia o odkoupení akcií ve společnosti SčVK. Zároveň dostalo mandát alternativně jednat o odprodeji svého balíku akcií v SčVK jak se společností Veolia, tak případně i s třetími stranami. Dalším úkolem pro představenstvo bylo založení nové 100% dceřiné společnosti SVS s názvem Severočeská vodárenská provozní, která se v případě selhání výše uvedených jednání má stát novým provozovatelem vodohospodářské infrastruktury po roce 2020. Vyjednávací fáze projektu bude ukončena do března tohoto roku, aby byl dostatek času pro konečné vyhodnocení výhodnosti variant a řádná valná hromada SVS v červnu 2017 mohla kvalifikovaně rozhodnout o konečné variantě k realizaci.
Ing. Bronislav Špičák, generální ředitel SVS, dodává: „Věnujeme celému projektu mimořádnou pozornost a zapojujeme do něj nejenom naše odborníky a akcionáře, ale i externí experty. Jsme si vědomi, že realizace vybrané varianty rozhodne o zabezpečení fungování vodárenského systému na severu Čech na dlouhé roky. Zároveň vnímáme ojedinělou příležitost napravit některé privatizační chyby z minulosti.“
Kontakt:
Mgr. Jiří Hladík
Tiskový mluvčí
Severočeská vodárenská společnost a. s.
Mobil: 731 452 650
E-mail: jiri.hladik@svs.cz
