Teplice, 19. července 2014


Protože voda patří k základním životním potřebám, je její cena veřejností velmi citlivě vnímána. Cena pitné vody dlouhodobě roste: zatímco v roce 1995 stál kubík vody (pitné a odkanalizované, tj. součet vodného a stočného) 15,33 Kč/m³, v roce 2014 je to konkrétně v regionu Severočeské vodárenské společnosti (SVS) již 92,46 Kč/m³ (vč. 15% DPH). Proč k tomu dochází? 

Zatímco do roku 1995 byla cena vody výrazně pokřivená státními dotacemi a již tenkrát vůbec neodpovídala skutečným nákladům, v současnosti se do ceny vody nutně promítá každá změna vstupních parametrů - od ceny surové vody, energie, chemikálie, novou legislativou vyvolané investice, legislativní poplatky i DPH. Zároveň je zapotřebí uvést, že cena vody je cenou usměrňovanou - nikdo ji nestanovuje libovolně, ale je určována podle pravidel každoročně vydávaného Cenového věstníku Ministerstva financí ČR.

„Často se v médiích porovnává cena vody různých vodárenských společností, ať u nás či v zahraničí. Pouhé srovnávání cen je velmi zavádějící, pokud se současně neuvede, jak je v okolních státech vodárenské prostředí odlišné, jaký je tam stav majetku, legislativa, daně a poplatky,“ uvádí generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti Ing. Bronislav Špičák.

Cenové rozdíly totiž mají řadu příčin, například v:

- odlišné daňové politice,
- v odlišném financování vodárenských investic,
- v různé spotřebě přepočtené na obyvatele a zároveň v rozložení mezi domácnosti a průmysl,
- v různé hustotě osídlení a geografických podmínkách,
- v dalších specifických podmínkách.

Daňová politika
Vývoj sazeb DPH v České republice se podobně jako v ostatních státech EU řídí směrnicí EU o DPH. Směrnice v roce 1993 stanovila minimální hranice daňových sazeb. Pro základní sazbu stanovila minimum 15 % a pro sníženou sazbu 5 %. Sazby DPH v ČR a v sousedních státech ukazuje následující tabulka:

V danění pitné a odpadní vody jsou mezi uvedenými členskými státy EU velké rozdíly. Největší zdanění vody mají na Slovensku, kde je uplatňována 20% základní sazba. Ostatní země využívají snížené sazby DPH, která je určená pro základní životní potřeby. Nejnižší zdanění vody má Německo: sazba 7 % se přitom vztahuje pouze na pitnou vodu, protože voda odpadní tu nepodléhá zdanění. Z toho je vidět, jak zavádějící je snaha srovnávat cenu vody v zahraničí a u nás jen v souvislosti s příjmy domácností, ať je to např. zatížením výrazně nižší sazby DPH v Německu (7%) nebo specifickými místními podmínkami, kdy např. v sousedním Rakousku je v Salcbursku surová voda pro veřejné zásobování zdarma (zatímco u nás musí vodárenské společnosti surovou vodu pro výrobu pitné vody nakupovat).

Zvyšování sazby DPH zároveň znamená, že se stát významným způsobem podílí na růstu ceny vody. Zároveň tím, že si „ukrajuje“ stále větší kus z pomyslného cenového koláče, omezuje vlastníkům vodohospodářského majetku finanční prostředky potřebné na obnovu majetku, neboť ty pocházejí výhradně z ceny vody. Co se konkrétně týká SVS, celých 26 % z ceny vody pro sebe odčerpá stát formou DPH a poplatků za surovou povrchovou a podzemní vodu, ale i za vypouštění vyčištěných vod z čistíren zpět do řek! Přitom kvalitu surové vody jako vstupní suroviny pro výrobu pitné vody stát vodárenské společnosti negarantuje, takže je mnohdy problematická a úprava vody se vzhledem ke stále se zpřísňujícím požadavkům legislativy prodražuje. Zní to možná absurdně, ale vodárenství je obor, kde platíte státu za základní vstupní surovinu bez garance její kvality.

K tomu, aby se surová voda upravila na pitnou, uskladnila a dopravila k odběratelům, po použití dopravila zpět jako odpadní voda, vyčistila a vypustila do přírody přečištěná, zůstává SVS jen 74 % z ceny vody. A z toho celých 52,4 % je přímo reinvestováno do obnovy vodohospodářské infrastruktury, jejíž fungování je nezbytné, aby si obyvatelé mohli bez problému otočit kohoutkem a napustit kvalitní pitnou vodu. Cena vody je hlavní zdroj na obnovu vodohospodářského majetku, který musí sloužit i budoucím generacím - proto nelze tempo obnovy zastavit či omezit a majetek tím krátkozrace „vybydlet“.

Tempo obnovy a strategické investice
Při porovnávání ceny vody u nás a v zahraničí velkou roli bezpochyby hraje lepší technický stav vodohospodářské infrastruktury v zahraničí, tudíž menší tlak na investice do obnovy, jež byla v ČR v době minulého režimu zanedbávána. Významným faktorem je také méně přísná legislativa v zahraničí – na rozdíl od ČR, kde bylo celé území prohlášeno za vodárensky citlivé území. Máme tak vysoké legislativní nároky na čištění odpadních vod jako nikdo jiný v EU – jako kdyby celé území ČR představovalo jednu velkou přírodní rezervaci. Hustá síť technologicky velice účinných (tzn. draze zrekonstruovaných nebo vybudovaných) čistíren odpadních vod vypouští do toků velmi kvalitně přečištěnou vodu.

Co se týče porovnávání cen vodárenských společností v rámci ČR, SVS na rozdíl od některých jiných vodárenských společností včas dokončila všechny novou legislativou vyžadované investice v oblasti čištění odpadních vod. Šlo celkem o 74 investičních opatření, z toho 24 opatření na čistírnách odpadních vod a 50 opatření na kanalizaci. Představují celkový finanční objem 4,6 miliardy korun – a to vše musela SVS v průběhu několika let realizovat navíc, vedle běžné údržby a obnovy svého rozsáhlého majetku. Vzhledem k tomu, že se SVS v řadě případů nedočkala přislíbených evropských dotací, financovala tyto stavby i s využitím úvěrů, což se promítlo do ceny vody v jejím regionu působnosti.

Spotřeba vody
Vzhledem k tomu, že fungování vodárenské infrastruktury spotřebuje vysoký podíl fixních nákladů, je důležitým faktorem ovlivňujícím cenu vody také spotřeba vody. Česká republika patří ke státům s nejnižší spotřebou vody na obyvatele (pokles ze 159 l/os./den v roce 1993 až na 80 l/os./den). Ve srovnání právě s Německem je to o 40% méně. V ČR je 65% spotřebováno domácnostmi, 33% průmyslem a 2% v zemědělství. Naopak v Německu je domácnostmi spotřebováno pouze 37% a průmysl se podílí 51% a zemědělství 12%. Z toho je patrné, že za výrazným poklesem spotřeby u nás je především úpadek průmyslu - pak „tíhu“ ceny vody nesou domácnosti.

Hustota osídlení
Často vyvolává např. podiv to, proč je na severu Čech cena vody vyšší než v Praze - protože se srovnává nesrovnatelné. Zatímco v městských vodárenských společnostech je velmi vysoká koncentrace připojených obyvatel na malém území, SVS v podmínkách dvou podhorských krajů - Libereckého a Ústeckého - vlastní 8900 km vodovodů a 3800 km kanalizací, které připojují srovnatelný počet obyvatel na mnohonásobně větším území. Trend posledních dvou desetiletí navíc je, že se lidé stěhují z měst do lokalit s výrazně menší hustotou obyvatel. Od rostoucí délky sítí a snižující se hustoty osídlení se pochopitelně odvíjí úplně jiná finanční náročnost obnovy vodárenské infrastruktury, než tomu bylo dříve.

Sociální aspekt - solidarita
Při srovnávání cen vody u nás a ve velkých zahraničních městech je nutné rovněž zdůraznit skutečnost, že tato města „nedotují“ malé obce, jako je tomu v případě SVS, kde je od vzniku společnosti již ve stanovách pevně zakotven sociální aspekt. Je totiž postavena na principu solidární ceny vody, tzn. jednotné ceny vodného a stočného pro všechny odběratele na celém území působnosti SVS bez ohledu na skutečné náklady v daném místě. Znamená to, že v každém místě regionu SVS, tj. Ústeckého a větší části Libereckého kraje, je zaručena stejná cena vodného a stočného, bez ohledu na velikost města či obce, na dostupnost zdroje vody, na vzdálenost od čistírny odpadních vod nebo na investiční potřeby města či obce do vodárenské infrastruktury. Princip solidární ceny vody garantuje v regionu působnosti SVS všem připojeným obyvatelům rovnou a spravedlivou dostupnost vody – jedné ze základních podmínek kvalitního života.

Výše uvedené faktory samozřejmě způsobují rozpor mezi snahou SVS co nejméně zatěžovat obyvatele prostřednictvím ceny vody, a přitom dodržovat principy péče řádného hospodáře a nezpůsobit fatální vybydlení vodohospodářského majetku. V horizontu několika desítek let by pak již nebyl tento majetek vůbec provozuschopný. Za trvalé komunikace se svými akcionáři – severočeskými městy a obcemi – proto SVS citlivě zvažuje různé varianty cenotvorby i jejich dlouhodobé důsledky.

„Vzhledem k rozsahu historického majetku, který musíme urychleně rekonstruovat, a ke zpřísňujícím se normám v oblasti výroby pitné vody a v čištění vod odpadních, trvale hledáme možnosti, jak zvýšit stávající podíl z ceny vody věnovaný na obnovu vodohospodářské infrastruktury. Stát od SVS pro sebe nyní odčerpává celých 26 % z ceny vody. Uvítali bychom proto snížení tohoto podílu nebo podporu oboru vodárenství, jako je tomu v zahraničí,“ uzavírá téma Ing. Bronislav Špičák.

Více o SVS:

Severočeská vodárenská společnost a. s. je moderní, výkonná, efektivní a transparentní vlastnická vodárenská společnost. Převzala za své akcionáře - 458 severočeských měst a obcí - odpovědnost za zásobování obyvatelstva pitnou vodou a za odvádění a likvidaci komunálních odpadních vod. Všechny aktivity podřizuje od svého vzniku v roce 1993 základním principům: uplatňuje jednotnou solidární cenu vody pro celé území, udržuje sociálně přijatelnou cenu vody, aplikuje racionální podnikatelské metody v hospodaření a vkládá celý zisk do obnovy a rozšiřování majetku. Její prioritou je urychlená obnova stávajícího infrastrukturního majetku, při současném naplnění požadavků nové legislativy. Více informací na www.svs.cz.

Kontakt:

Mgr. Jiří Hladík
Tiskový mluvčí
Severočeská vodárenská společnost a. s.
Mobil: 731 452 650
E-mail: jiri.hladik@svs.cz


______________________________________________

k dispozici rovněž v grafické podobě (klikněte ke zvětšení ZDE):