Historie severočeských vodovodů sahá hluboko do minulosti

S nejrůznějšími sofistikovanými systémy na přepravu vody se můžeme setkat po celém světě. Ty vůbec nejstarší z období vlády egyptského faraona Ramsese II. se datují až do doby 1300 př. n. l. O pár stovek let novější jsou zmínky o vodovodech ze starověké Číny nebo o kamenných akvaduktech ze starověkého Říma. Historie severočeských vodovodů je sice ještě o něco kratší, nikoliv však méně bohatá. Skupina Severočeská voda vám přináší malou exkurzi do minulosti.

Nejstarší dohledatelná zmínka ze severních Čech pochází z města Žatce, kde se v prosinci roku 1386 rozhodlo vedení města, že postaví vodárnu s odběrem vody z Ohře. Vodárenská věž byla dokončena o dva roky později a spolehlivě je znázorněna na obraze města z roku 1420. Z konce 15. století se nám pak dochoval podrobný popis výroby dřevěných rour spojovaných železnými kovanými zděřemi, které sloužily jako tehdejší systém potrubí.

Více než čtyřsetletou historií se může pyšnit také lounský vodovod, který už v roce 1918 dosáhl délky úctyhodných 35 kilometrů. Nejstarší mostecký dřevěný vodovod přiváděl vodu z Panenské studny pod Hněvínem do veřejných kašen na prvním a druhém náměstí.

ČERPACÍ STANICE POHÁNĚNÁ PLYNEM

Krásným příkladem, jak se vyvíjely vodovody a zásobování měst vodou, jsou Litoměřice. Původně byly ve městě k dispozici studny jednotlivých domů, stav podzemních vod se ale rychle zhoršoval. Proto se město dalo do hledání lepšího zdroje pitné vody. Tím se stal vydatný pramen na okraji obce Vrutice. Zde byla vyhloubena studna a roku 1892 postavena čerpací stanice s plynovým motorem a výtlačné potrubí. Původní čerpací technika je v objektu zachována a slouží dnes jako vodárenské muzeum.

Začátek teplického vodovodu sahá do 16. století, kdy se za panování Vlka z Vřesovic postavil systém na přepravu vody z obvyklého dřevěného potrubí s odběrem z místního rybníka Anger. Ale už do roku 1164 je datováno využití termálních pramenů pro léčebné a očistné účely. Lázeňské město se rozvíjelo především v 18. a počátkem 19. století a nazývalo se zahradním městem nebo „malou Paříží“ s mnoha fontánami. Díky klientele z kurfiřtského dvora nedalekých Drážďan a panství členů místní šlechty Clary-Aldringenů, vysoce postavených u rakouského císařského dvora, se dosáhlo toho, že v roce 1860 byl vybudován nový vodovod s odběrem podzemní vody z pramenní jímky u Novosedlic.

VODA ZE ZÁMKU PRO CELÉ OKOLÍ

Nejstarší zpráva o dřevěném vodovodu pro Liberec s přívodem vody z nádrže na náměstí je z roku 1566. V roce 1489 je již také popsána výroba dřevěných rour spojovaných železnými zděřemi. Takové potrubí je u nás k vidění v řadě muzeí nebo zámků. Vrták pro takovou práci si mohou zájemci prohlédnout například v muzeu ve Vrutici. Roku 1587 byl spolu s výstavbou libereckého zámku vybudován přívod vody z Vysokého vrchu, který fungoval plných 348 let. To jsou prvopočátky toho, co se dnes nazývá oblastním vodovodem Liberec – Jablonec nad Nisou.

DALŠÍ KOUTY SEVERNÍCH ČECH

Z nejstarších veřejných vodovodů na Jablonecku můžeme jmenovat třeba vodovody v Tanvaldu a v Železném Brodě z roku 1896. Projekt vodovodu pro Jablonec nad Nisou vypracovala renomovaná vídeňská firma Rumpel a Waldek v prosinci 1893. Původní vodárenské kapacity pro Ústí nad Labem byly vybudovány v letech 1890–1915 jako samostatná zařízení, a byly proto také značně roztříštěné. Jenom samotné Ústí mělo koncem druhé světové války 25 zdrojů v centru nebo na jeho okraji a v Krušných horách. Hlavním zdrojem byla labská vodárna na levém břehu Labe z roku 1924.

Dosavadní omezené vodní zdroje přestávaly postupně při velkém nárůstu obyvatelstva a zlepšování hygienických standardů kapacitně i jakostně stačit, a proto bylo třeba vybudovat velké zásobní nádrže a u nich také úpravny vody pro rozsáhlé skupinové vodovody.

Po staletí se profesní odborníci sdružovali do různých cechů – za pradávna to byli rouraři sídlící na vrtálnách, kde vyvrtávali díry do kmenů stromů a tvořili tím dřevěné roury. O pár stovek let později tu jsme pro vás my, vodohospodáři sdružení ve skupině Severočeská voda. A k odkazu našich předků se hrdě hlásíme.

Kontakt pro média:

Mgr. Mario Böhme, MBA
manažer útvaru komunikace a PR
tiskový mluvčí
Přítkovská 1689, Teplice, 415 50
e-mail: mario.bohme@svs.cz
tel.: +420 415 654 656
mobilní telefon: +420 602 251 254